Turistické cíle v okolí obce Hynčice

Téměř zaniklý hrad. Zmiň. v pramenech pouze v zápisu o loupež. vpádu rytíře Ulmana z Linavy na úz. vratislav. biskupství, po němž se stáhl na hrad „weyssensteyn“. Datum zápisu neznámý, odhadem obd. 1318–1342. Nálezy keramiky z obd. 14.–15. stol.

Skromné zbytky hradu Quinburk z přelomu 13. a 14. století postaveného k ochraně zemské stezky mezi Zlatými Horami a Vrbnem. V průběhu 14. století byl opuštěn a od té doby je pustý.

Zřícenina nevelkého, strážního hrádku bez sídelní funkce založeného ve 12. stol. Hrad se psal Weyssensteyn v souvislosti s loupežníkem Ulmanem z Linavy.

Novobarokně - secesní stavba s věží z let 1901 až 1903 postavená na místě starších radnice ze 16. století. Spolu s přiléhající spořitelnou tvoří dominantu krnovského Hlavního náměstí.

Historická budova radnice v pozdním klasicismu. Původně postavena v renesančním slohu r.1560 s barokní věží, která byla po požáru v r.1821 stržena.

Dvoupodlažní objekt fary v sobě spojuje prvky secesní a historizující architektury. Postavena byla v letech 1909-1910 krnovským stavitelem Ernestem Latzelem. Zajímavé jsou secesní kovové prvky oplocení – například kovová branka. Budova je památkově chráněná od roku 2008.

Hrad z 1. poloviny 13. století na místě pravěkého hradiště. Roku 1474 dobyt vojsky uherského krále Matyáše Korvína. V létech 1493-1521 opraven a přestavěn. Definitivně opuštěn po třicetileté válce, poté nezadržitelně chátral, dnes je z něj zřícenina.

Přestavěná budova tvrze, ovšem historicky nedoložena, jež mohla vzniknout někdy před rokem 1476 za Jana Bathoryho, majitele bretnovského statku. Jako údajné šlechtické sídlo ztratila význam v polovině 16. století. Dnes je soukromým majetkem, slouží jako obytný dům.

Budova, označovaná jako lichtenštejnský zámek z 18. století, je ve skutečnosti vilou postavenou v letech 1904-1907 lékařem Oskarem Hanischem. Od roku 1950 se stala sídlem tehdejšího národního výboru, nyní obecního úřadu.

Tvrz nejspíše ze 14. stol. v polovině 15. stol. přestavěna za Supů z Fulštejna na renesanční zámek. Dnešní pozdně barokní podoba zámku je přestavby v polovině 18. stol. za Jana z Mattencloit.

Původně tvrz z přelomu 15. a 16. stol.V letech 1548 - 1565 za Supů z Fulštejna již menší renesanční zámek. Později za Hodiců zámek rozšířen a při zámku zřízen okázalý park.

Barokní pískovcová socha Panny Marie Immaculaty v obvyklém znázornění, od neznámého autora, je datovaná chronogramem do roku 1739. Na podstavci jsou v kartuších 3 nápisy v latině a němčině. Sochu nechal vytvořit Jan Thal. Památkově chráněná od roku 1958.