Turistické cíle v okolí obce Hynčice

Barokní kostel z let 1764-1768 na místě kaple z r. 1687. Součást objektu tvoří od r. 1864 bývalý městský špitál.

Barokní poutní kostel sv. Kříže a Sedmibolestné Panny Marie vybudován nad Krnovem v letech 1722 - 27. V r. 1786 vykoupen krnovskými měšťany před nařízenou demolicí. R. 1795 znovu otevřen. V r. 1945 vážně poškozen a následně nákladně opraven.

Kostel je poprvé zmiňován r. 1281, ale souvislost s dnešní stavbou nelze prokázat. Dnešní kostel navazuje na farní kostel z 1. pol. 14. stol. Dostavěn r. 1554. R 1779 vyhořel, barokně opraven stavitelem J. Haucke a r. 1789 znovu vysvěcen.

Monumentální empírový kostel z let 1837–1844. Na jižní straně kostela je dřevěný misijní kříž. Před kostelem empírový kříž z roku 1825 s reliéfem Panny Marie Sedmibolestné s ornamentálně a architektonicky bohatě členěnou spodní kamennou sochařskou částí.

Kostel sv. Mikuláše je jednolodní barokní stavba z let 1765–1766 stojící na hřbitově za obcí. Jedná se o drobnou stavbu dobré architektonické úrovně. Kostel je jednou z posledních stavebních památek zaniklého města.

Kostel sv. Vavřince v polském městě Głuchołazy (Hlucholazy) je barokní stavba z let 1729-1733, která navázala na původní kostel z pol. 13. stol. Zničen např. v r. 1428 husity či za třicetileté války.

Křížová cesta je součástí poutního areálu u kostela Panny Marie Sedmibolestné na vrchu Cvilín. Skládá se z 13 empírových zděných výklenkových kaplí z počátku 19. století a barokní kaple z roku 1729 od George Friedricha Ganse. Obrazy jednotlivých zastavení, malované na plechu, jsou z roku 2007.

Zámek přestavěný z hradu. Hrad krnovských vévodů ze 14. st. Od r. 1523 patří braniborským markrabatům, v l. 1531-4 přestavěn na renesanční zámek. V. l. 1622-1945 patří Liechtensteinům, barokní úpravy v 17. st., po požáru r. 1779 opraven klasicistně.

Skromné pozůstatky hradu, který vznikl zřejmě po r. 1284 jako opěrný bod vratislavského biskupa po ztrátě hradu Edelštejna. Nálezy dokládají existenci během 14. a snad i poč. 15. stol. Dochováno torzo okrouhlé věže, nevýrazné relikty paláce a hradeb.

Původně vodní tvrz postavená snad až po r. 1377 na jejíž základech byl ve 30. letech 16. stol. postaven za Fulštejnských renesanční zámek, který byl za Sedlnických barokně upraven ve druhé polovině 17. stol. Okolo zámku park zasahující až do Polska.

Liptaňský bludný balvan byl vyhlášen přírodní památkou v r. 1966. Tento bludný balvan přinesl ledovec v období sálského zalednění před 170–230 tisíci lety. Patří mezi největší bludné balvany v ČR, jeho hmotnost činí téměř 4 700 kg. Je to největší bludný balvan nalezený na Osoblažsku

Lurdská jeskyně na Starém Rejvízu pochází z r. 1908. Tradice poutí zanikla v r. 1948. Místo znovu objeveno r. 2003, opraveno a od r. 2009 zpřístupněno.