Turistické cíle v okolí obce Roztěž

nebo vyberte

Roztěž

Středočeský kraj,  Kutná Hora  (KH)
Nalezeno celkem 291 záznamů, 11 / 25 stran, vyhledáno za 0.22 sec
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Středočeský kraj, Čáslav
Raně gotický kostel byl postaven koncem 13. st. na místě románského kostelíka. Z něj zůstal zachován portál a dnešní sakristie. Věž byla přistavěna r.1461-1506. R.1421 se zde konal tzv. čáslavský sněm. Byly zde nalezeny ostatky připisovány Žižkovi.
 kostel sv. Petra a Pavla
247.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Nebovidy
Původně románský kostel v Nebovidech pochází z 12. století. Četné přestavby ve 14.–18. století mu daly dnešní, převážně barokní vzhled. Bývalá fara na protější straně ulice vznikla v sousedství zbytků horní tvrze, zvané Okrouhlá.
 kostel sv. Petra a Pavla
295.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Dolní Chvatliny
Původní gotický kostel shořel r. 1807. Ruiny odstraněny r. 1814 a v letech 1817-28 vystavěn kostel empirový. Opravován v l. 1899 a 1967. Jednolodní stavba na půdorysu kříže je na východě zakončena půlkruhovým presbytářem a sakristií, nad středovým prostorem lodi vztyčena kupole s lucernou.
 kostel sv. Petra a Pavla
215.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Kojice
Románský vlastnický kostel z doby kolem roku 1200, jižně od něj stávalo šlechtické sídlo, později přesunuté na dodnes dochované tvrziště asi 100 m od kostela. Barokní přístavba jižní lodi, oprava 1926–7 a v 90. letech 20. století.
 kostel sv. Petra a Pavla
483.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Čestín
Rozlehlý novorománský kostel s vysokou věží dominující horní části Čestína. Postaven 1859–61 na místě zbořeného románského kostela z druhé poloviny 12. století. Do roku 2007 status farního kostela, dnes spravován z Uhlířských Janovic.
 kostel sv. Prokopa
203.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Záboří nad Labem
Románský kostel, přestavěný barokně, původně součást panského dvorce. V Čechách je výjimečný svou bohatou výzdobou. Kostel je dlouhodobě v rekonstrukci.
 kostel sv. Štěpána
Malín
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Středočeský kraj, Kutná Hora
Původní románský kostel z 12. století. Goticky přestavěn ve 14. a koncem 15. století. Barokní přestavbou pak prošel v letech 1660 a 1710. Před kostelem stojí čtyřboká stupňovitá dřevěná zvonice.
 kostel sv. Václava
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Hodkov
Kostel sv. Václava nejspíše z přelomu 13. a 14. stol. přestavován v 17. stol.
 kostel sv. Václava
234.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Chotusice
Kostel postaven kol. r 1270, poprvé zmiňován v r. 1352. Presbytář a sakristie zbytkem pův. gotické svatyně, loď a věž z barokní přestavby r. 1716. Klasicistní úprava kostela cca 1825. Nad hlavním vchodem erb Thunů a socha sv. Václava. Před kostelem hřbitovní brána se sochami sv. Rocha a Floriána.
 kostel sv. Václava
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, není známo, Středočeský kraj, Žabonosy
Původně předrománský kostel z 10. století. V polovině 12. stol. románsky přestavěn. Ve 13. stol. přistaven pravoúhlý presbytář a věž. V 80. letech 14. stol. přistavěna kaple, později změněna na sakristii. V r. 1721 barokně upravena věž a fasády.
 kostel sv. Václava
270.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Krchleby
Raně gotický kostel přestavěn v renesanci i raném baroku. Raně gotický presbytář s křížovou klenbou Na jižní straně gotický portál. Kostel má nízkou obdélnou loď. Poslední přestavba r. 1861. R. 2009 oprava vnějších omítek. Zajímavý příklad venkovské sakrální architektury.
 kostel sv. Václava
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Dobrovítov
Kostel sv. Václava v Dobrovítově je uváděn poprvé v seznamu chrámů z roku 1350 z doby vlády Karla IV. Obklopena místním hřbitůvkem stojí na malé vyvýšenine jednolodní zděná stavba se čtyřhranným presbyteriem, nad nímž se tyčí věž.