Turistické cíle v okolí obce Roztěž

Z původně zřejmě gotického kostela, připomínaného v polovině 14. století, se dochovala jen část obvodových zdí. Barokně obnoven roku 1678 a důkladně přestavěn 1773 včetně prodloužení lodi k západu. Na bývalém hřbitově s oválnou ohradní zdí několik náhrobků Althanů, východně rozlehlá bývalá fara.

Kostel sv. Václava v Dobrovítově je uváděn poprvé v seznamu chrámů z roku 1350 z doby vlády Karla IV. Obklopena místním hřbitůvkem stojí na malé vyvýšenine jednolodní zděná stavba se čtyřhranným presbyteriem, nad nímž se tyčí věž.

Kostel sv. Vavřince zmiňován r. 1359. Přestavěn r. 1550. V pol. 19. stol. byl starý kostel zbořen a na jeho místě byl v l. 1876–77 vystavěn dnešní pseudogotický kostel dle projektu architekta F. Schmoranze. V klenbě svorník z původního kostela.

Románský kostel z poč. 13. století, od 15. století protestantský. Kostel r. 1655 vysvěcený jako katolický byl výrazně barokně přestavěn r. 1684. Soudobá je i samostatná zděná zvonice z r.1679, fara a ohradní zeď bývalého hřbitova s výklenkovou kaplí.

Snad původně románský kostel přestavěný po roce 1300. Další úpravy prováděny ve 2. pol. 19. stol. Jako zakladatel kostela je uváděn Rudolf se Zbraslavic.

Dvojlodní kostel s polygon. závěrem, věží, sakristií s depozitářem v patře postavili v l. 1492–1506 mistři Beneš a Mikuláš, bohatě zdobená kazatelna a pastoforium od Matěje Rejska. Regotizace r. 1873 výrazně zasáhla interiér (mj. změněn na trojlodní)

Farní kostel někdejších Mnichovic, dnešního Zálabí, tj. pravobřežní části Kolína. Postaven ve 14. století, po četných požárech upravován od 15. století, naposledy roku 1902. Obklopen zrušeným hřbitovem s četnými náhrobky z 18.–19. století.

Zřícenina gotického a barokně přestavěbého kostela se nachází cca 100 m od kolínského nádraží. Chrám byl založen koncem 13. století, 17. 4. 1945 zasažen pumou. Od té doby v troskách.

Kostel, náležející zřejmě původně k jedné z hornických osad, existujících již před vznikem města, byl zásadně barokně přestavěn 1698–99 G. P. Spinettim de Angelo v souvislosti se založením nového hřbitova. Dodnes součást funkčního pohřebiště.

Kostel pravděpodobně z konce 13. století (první zmínka 1355). Během 18. a 19. století čtyřikrát vyhořel, při požáru 1725 se zřítila věž. Po posledním ohni 1874 obnoven v prostých formách, zachován jižní románsko-gotický portál. Bez pravidelného využití.

Hřbitov, na nějž jeden ze sedleckých opatů přinesl prsť z Olivetské hory, se stal vyhledávaným místem pohřbů ze širokého okolí. Z toho vyplynula potřeba stavby kostnice: dvoupatrová gotická stavba prošla barokně-gotickou obnovou poč. 18. stol.

Gotický kostel Zvěstování Panny Marie, jehož kořeny vzniku lze datovat snad až do druhé poloviny 13. století. Kostel je jednolodní, na východě pětiboce uzavřený presbytář, při západním průčelí hranolová věž krytá bání.