Turistické cíle v okolí obce Přítoky

Klasicistní kaplička postavena neznámým autorem roku 1779. První rekonstrukce kapličky v roce 1878. V průběhu 20. stol. chátrala. V 90. letech 20. stol. kaple obnovena a restaurována. Původně v kapličce obraz sv. Isidora, nyní obraz Panny Marie.

Pískovcová čtvercová klasicistní kašna s fontánou uprostřed z konce 18. století. Po stranách kašny umístěny čtyři sochy, představující čtyři roční období (původně v parku zámku Filipov, později před čáslavskou radnicí, od r. 2000 u kašny. R. 2000 rekonstrukce kašny, r. 2004 upraveno okolí.

Stavba gotického chrámu probíhala v l. 1280-1320 sedlckými cisterciáky. Roku 1421 klášter i s kostelem vypleněny husity. Kostel obnoven až v letech 1700-1709 ve slohu barokní gotiky Janem Blažejem Santinim-Aichlem. Interiéry zpřístupněny r. 2007.

Barokní kostel zal. r. 1695 Giov. B. Spinettim di Andelo. Kruh. půdorys, půlkruhový presbytář, dvě boční kaple. Portál z r. 1696. Součást celku s dominik. klášterem. Pův. směrem k zámku zahrada - její podoba je dochovaná jen na starých obrazech a mapách.

Raně barokní františkánský klášterní komplex vybudován Adolfem Vratislavem ze Šternberka v l. 1690–94. Jeho autorem je pražský architekt Andrea de Quadri. Jako jeden z mála přečkal josefínské reformy. Dnes prochází klášterní areál rekonstrukcí.

Klášter postaven v letech 1666–71. Přestavba 1739–41, po velkém požáru 1796 jen nejnutnější opravy, definitivní oprava 1908–13 za účasti emauzských beuronských benediktinů. Zrušen 1950, obnoven po roce 1990 jako jesuitský noviciát.

Klášter vystavěný podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera v letech 1738 - 1743, dokončen v roce 1749. V letech 1898 – 1901 postaven ještě novobarokní klášterní kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova podle plánů Bedřicha Ohmanna.

Na místě gotické tvrze byl v 17.st.vystavěn zámek. První přestavbu prodělal v 18.st. ale zcela přestavěn byl koncem 19.st. ve dvoupatrovou pseudorenesanční vilu. Od 80.let 20.st. zcela opuštěn. V sočasnosti zahájeny první práce na záchranu zámku.

Výrazné okrouhlé tvrziště na terénní hraně údolí potoka Maršavy. První zmínka o tvrzi je z r. 1338, kdy patří bratřím Daliborovi a Vršovi z Kojic tvrz a dvorec. V r. 1361 vlastní část Kojic Dalibor. V r. 1436 spojuje Kojice v jedno panství Václav Hrůza z Kojic. V r. 1475 se uvádí tvrz jako pustá.

Z části dochovaný hrad, který vznikl v letech 1437-1438 na troskách vypáleného kláštera. V letech 1556-1591 za pánů ze Žerotína renesančně přestavěn. V 2. pol. 17 stol. část objektu proměněna v pivovar, který byl v provozu až do 20. stol.

Hradiště na táhlém návrší Kolo, datované do pozdně laténské a halštatské doby, některými autory považováno za halštatské oppidum, centrum keltského osídlení na Kolínsku. V době vzniku bylo pravděpodobně obklopeno labskými rameny.

Komenda řádu německých rytířů byla založena r. 1242 a největšího rozkvětu dosáhla ve 13. stol. V průběhu 14. stol. ale začala upadat, r. 1421 byla zničena husitskými vojsky a r. 1510 je uváděna jako pustá. Poslední zbytky zanikly r. 1752.