Turistické cíle v okolí obce Přítoky

Fara pochází z roku 1809. Situovaná naproti hlavnímu průčelí kostela. Jednopatrová budova obdélného půdorysu. Důležitým prvkem je strukturovanost omítky. Ve fasádě tři typy oken. Fara postavena převážně z lomového kamene. Do seznamu kulturních památek zapsána r. 1966.

V r.1760 Filip Krakovský z Kolovrat přestavěl původní dvůr na barokní zámek. V l.1863-1865 získal současnou podobu ve slohu anglické gotiky. Posledními majiteli byla až do r. 1945 rodina Kleeborn-Eisensteinova.

Grotta pochází asi z konce 17. stol a autorem je asi Giovanni Battista Alliprandi. Plochu východní fasády pokrývá ornamentální mozaika z oblázků. Interiér obdélné stavby rozdělen na tři místnosti - střední oválná, postranní čtvercové. Vybavení všech místností je v současné době velice špatné.

Kateřina Schofmannová, provdaná Wiederbergerová, dala v roce 1736 v místech zaniklé tvrze vybudovat barokní zámek, který se zachoval bez větších změn dodnes. V roce 1741 získal Hlízov Václav Klusák z Kostelce, který stavbu zámku dokončil.

Jednopatrový zámek ve tvaru pravidelného osmiúhelníku vystavěný po r. 1720 sedleckým klášterem, připisován J. B. Santinimu. Po prodeji sedleckého panství Schwarzenberkům r. 1819 slouží jako lovecký zámeček, od r. 1890 jako myslivna. Po r. 1948 byty státních lesů. Obytným účelům slouží dodnes.

První zmínka o vsi je z r. 1379, kdy ji vlastní Ješek z Hraběšína. Po r. 1622 Adam Studenecký z Pašiněvsi staví ren. zámek, který v r. 1658 kupuje sedlecký klášter a barokně jej přestavuje. V r. 1819 jej koupil K. F. Schwarzenberg, používán jako lovecký, později myslivna – rod jej vlastní dodnes.

Lokalita osídlena v době kamenné, laténské a halštatské, od 9. stol. slovanské nálezy. V 11.-13. stol. přemyslovským správním střediskem. Protáhlá oválná plocha (cca 0,4-0,6 ha) se strmými skalnatými srázy bývala akropolí s nelokalizovaným, ale prameny doloženým románským kostelem Panny Marie.

Gotický Hrádek byl postaven v l. 1410-15 na místě dřevěné tvrze Václavem z Donína. Za husit. válek poničen, opraven koncem 15. stol. za Preklů a honosně přestavěn Janem Smíškem z Vrchovišť. Po r. 1686 jezuitský seminář a škola. Opraven v 60. a 90. l. 20. stol. R. 1996 otevřeno České muzeum stříbra.

Hrad pochází asi z přelomu 13. a 14. století. Vznikl jako opěrný bod Řádu německých rytířů. Jeho zánik způsobil mohutný požár. Dochovány příkopy a malé zbytky zdiva obvodové hradby.

Chátrající gotická tvrz z konce 14. století, upravena v pol. 15., v 16. a v 17. stol. Dochován vyzděný příkop, mohutná obdélná věž se zbytky kamenických článků, část hradeb s polygonální baštou, renesanční most.

Styl klasicizující moderny. Pochází z roku 1925, architekt Bohumil Kozák. Symetrický objekt s vyvýšenou středovou partií. Ve střední části je halový prostor modlitebny. Nad středem korunní římsa a nad ní atika. Nad středním průčelí bronzový kalich. Na seznamu kulturních památek od r. 1987.

Sbor Církve československé byl v Kolíně postaven 1931–2 dle projektu Kotěrova žáka Vladimíra Wallenfelse ve funkcionalistickém stylu. Před něj byl přemístěn Husův pomník od Františka Bílka z roku 1914, původně umístěný před radnicí.