Turistické cíle v okolí obce Skryje

Zachovalý kostel z 1. pol. 18. stol. Iniciátorem stavby byl opat Václav Vejmluva. Projekt vypracoval v roce 1714 Jan Santini, který využil lodi a věže starého gotického kostela.

Barokní kostel sv. Stanislava vznikl r. 1687 přestavbou starší gotické stavby, v 18. stol. přistavěny dvě boční kaple a oratoř. Bohatá sochařská výzdoba významně doplněna ve 20. stol., zejména o sochu patrona kostela a oltářní fresku. Při opravě r. 2001 postavena nová kruchta a vyměněny varhany.

Barokní jednolodní hřbitovní kostelík na strmém svahu nad údolím Besénku. Teorie o navázání na kapli nedalekého hradu nepotvrzeny. Současný objekt zřejmě z 18. století, hřbitov slouží pro Osiky, Brumov, Synalov a Struhaře.

Kostel sv. Václava byl v gotickém slohu vystavěn asi v l. 1230–40 na základech románského kostela. Několikrát po požárech upravován a přestavován. Barokně upraven v 18. st. Pseudogotický oltář pochází z r. 1884. Poslední oprava v 90. l. 20. st.

Pozdně gotická sakrální architektura s barokní a klasicistní úpravou. Jádro kostela pochází z 12. století. Jednolodní orientovaná stavba s mohutnou hranolovou věží. U bočního průčelí lodi tři mělké kaple. Věž s dvěma pravoúhlými okénky. Kostel památkově chráněn od roku 1964.

Původně románský kostel sv. Václava nacházející se nad obcí Dolní Čepí. Kostelní podací se připomíná až roku 1492 za Martina Dalečínského z Bezděkova.

Barokní kostel byl vytvořen v l. 1713-17 přestavbou pův. středověkého kostela. Projekt vypracoval Jan Blažej Santini – Aichel. Stavbu zadal opat žďárského kláštera Václav Wejmluva. V l. 1730-33 musela být znovu postavena severní věž. R. 1740 zničil požár výzdobu interiéru (novou vytvořil J. Houser).

Kostel v Bystřici vznikl zřejmě již ve 13. století. Současný farní kostel je trojlodní barokní stavba z let 1750-1753 s gotickým jádrem. V r. 1841 stavbu poničil požár. K poslední větší opravě došlo ve 2. polovině 19. století.

Zřícenina hradu, dolní část komplexu dvou opevnění. Dle arch. výzkumů spadá do obd. poslední třetiny 13. stol. – pol. 14. stol. Vztah horního a dolního sídla zatím neobjasněn, možná bylo opevnění jednoho místa rozděleno členitým terénem.

Zaniklý hrad, horní část komplexu dvou opevnění. Dle arch. výzkumů spadá do obd. poslední třetiny 13. stol. – pol. 14. stol. Vztah horního a dolního sídla neobjasněn, pravd. šlo o opevnění jednoho místa rozděleného členitým terénem.

Dřevěná rozhledna postavená roku 2004 z iniciativy mikroregionu Porta.

Pobořený hrad r. 1560 koupil Zdeněk Lhotský ze Ptení a přestavěl jej na novorenesanční zámek s arkádovým dvorem. Po požáru r. 1710 byl barokně upraven. R. 1865 Teuberovi dali zasypat příkopy, zbořit předhradí a zámek přestavět pseudorenesančně.