Turistické cíle v okolí obce Křoví

Kolomazné kameny jsou ploché kruhové nebo oválné balvany, v tomto případě žulové, s mírným spádem k otvoru uprostřed. Na nich byl destilací borového dřeva získáván dehet, ten pak býval smíchán s tukem a vznikalo tak mazivo na dřevěné nápravy vozů, kolomaz. Ta byla používána do 19. století.

Kolomazné kameny jsou ploché kruhové nebo oválné balvany, v tomto případě žulové, s mírným spádem k otvoru uprostřed. Na nich byl destilací borového dřeva získáván dehet, ten pak býval smíchán s tukem a vznikalo tak mazivo na dřevěné nápravy vozů, kolomaz. Ta byla používána do 19. století.

Zříceniny hrádku ze 14. stol. postaveného vladykou z Košíkova. Roku 1427 přepaden a přivlastněn Janem z Pernštejna. Předpoklad zániku někdy před rokem 1593 společně s hradem Víckov.

Kostel Nalezení a povýšení svatého Kříže přilehá k zámku a parku,spolu tvoří dominantu obce. Původně byl zámeckou kaplí, v r. 1794 byl přestavěn na samostatný barokní kostel. Ve zdi vedle vchodu do kostela je vsazen smírčí kříž. Kostel ani zámek není volně přístupný. Vstup je možný pouze do parku.

Kostelík Nanebevzetí Panny Marie pochází z druhé poloviny 12. století a je jediným pozůstatkem po zaniklé vsi Veveří.

Architektonicky velmi hodnotná stavba z konce 12. století se řadí mezi nejstarší kostely na Moravě. Jednolodní kostel Nanebevzetí Panny Marie s příčnou lodí a hranolovou věží v průčelí snoubí v sobě prvky románské i gotické architektury. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Jako náhrada starého malého kostelíka, který stával ve východní části náměstí, vznikl v letech 1669–82 velkolepý barokní chrám snad dle projektu G. P. Tencally. Dochovaná raně barokní architektura, bohatá soudobá i pozdější vnitřní výzdoba.

Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice vybudován r. 1555 v goticko-renes. slohu z iniciativy abatyše místního kláštera. Jednolodní stavba s polygonálním presbytářem zdobena na západním i východním průčelí štíty s cimbuřím. Na střeše cibulovitá věž s křížem. Kostel barokně upraven r. 1678.

Kostel Nejsvětější Trojice v Lažánkách je gotického původu asi z 13.-14. stol., renesanční věž přistavěna počátkem 16. stol. Největší přestavba v baroku provedena v 60. letech 18. stol. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel dal postavit v l. 1535-57 jako rodovou hrobku Jan II. Bohatý z Pernštejna a jeho synové Vojtěch II., Jaroslav a Vratislav II. Zvonicové patro věže bylo postaveno r. 1792. R. 1867 přistavěna hrobka Mitrovských. Interiér kostela je zdobený mnoha cennými díly a jsou zde vzácné barokní varhany.

Jednolodní filiální kostel z režného zdiva, s rovným závěrem a mohutnou hranolovou věží byl postaven mezi lety 1933–1937 podle projektu architekta Jana Šálka z Brna. Od roku 1975 až do své smrti v roce 1994 zde působil P. Jan Podveský, jeden z kněží odsouzených v souvislosti s Babickým případem.

Kostel sv. Antonína Paduánského je raně barokní stavba z r. 1680, původně kaple sousední tvrze. V interiéru nástropní malba od Karla Františka Töppera. Nyní filiální kostel s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka.