Turistické cíle v okolí obce Křoví

Nová kovová multifunkční rozhledna spojená s vodojemem z roku 2004 má krásný a dokonalý kruhový výhled a je volně přístupná. Okolí je ideálním terénem pro cykloturistiku.

Značně pozměněna tvrz pocházející pravděpodobně ze 14. století, kdy byla ves v držení vladyckého rodu z Okárce. V roce 1536 byla Oldřichem z Lomnice ves i s tvrzi připojena k náměšťskému panství, čímž tvrz ztratila význam a byla přeměněna v hodpodářskou budovu někdejšího dvora.

Tvrz, později označovaná jako zámek, poprvé doložena r. 1596, kdy ji Jan Polczar postoupil Alině Berkové z Lomnice a ta ještě v témže roce Lvu Burianovi Berkovi z Dubé. Po celou dobu bylo toto šlechtické sídlo součásti dvora. Dnes je bývalý zámek v soukromém vlastnictví a slouží k bydlení.

Bezejmenný hrad podle nálezů z 1. pol. 13. století, v pramenech se nezmiňuje, skutečné jméno není známo, jednou z možností je, že jde o dosud nelokalizovaný hrad Zuzinov. Dochovány terénní relikty budov jádra, valy a příkopy opevnění.

Zámek byl přestavěn ze staršího hradu mezi lety 1552–1577 rodinou Polcarů. Po požáru r. 1638 byla stavba opravena až v r. 1710. Poslední úpravy provedla r. 1830 rodina Haugviců. Po r. 1945 zámek sloužil k sociálním účelům.

Původně byla budova zámku vystavěna v roce 1674 jako fara, která po přístavbě západního křídla v letech 1723-1724, jež provedl František Benedikt Klíčník, získala charakter venkovského rezidenčního zámku. I dnes je rezidence majetkem církve a slouží opět jako fara.

Roku 1967 byla v Kralicích zahájena stavba Památníku s muzeem podle návrhu Bohuslava Fuchse. Slavnostní otevření proběhlo 28. září 1969. Vzniklo důstojné místo uložení archeologických nálezů a sbírek Muzejního spolku, věnující se nejvýznamnějšímu českému překladu bible a knihtisku.

Zdislava z Křižanova provdána za Havla z Markvartic. Zdislavu svatořečil papež Jan Pavel II. roku 1995. Je patronkou rodin. Dva metry vysoká plastika světice. Stojí na kašně uprostřed kruhu z dvanácti žulových sloupů. Průměr 12 metrů. Zdislava ztvárněna jako dívka před odchodem ze svého domova.

Panský pivovar nedaleko zámku byl založen v 16. století, snad za Pertolda z Lipé někdy mezi lety 1522–1561. První písemná zmínka je roku 1562. Pivo se v něm vařilo do počátku 20. století. Poté sloužil jako hostinec a byty, dnes ve zchátralém stavu.

Panský pivovar je v Náměšti doložen za pánů z Lomnice roku 1520. Často spolu s panstvím měnil majitele až jej v roce 1752 získal Bedřich Vilém Haugwitz. Ten pivovar rozšířil a jeho rod jej provozoval až do roku 1930, kdy pivovar koupilo Hospodářské družstvo. Výroba klesala a v r. 1949 byl uzavřen.

Plostika českého velikána je umístěna v těsné blízkosti hájovny Sýkoř, pod vrcholem stejnojmenné hory a její součástí jsou i ukázky vynálezů Velkého Mistra, dále naučná stezka na jejímž konci je také další pomník Nohy Járy Cimrmana.

Kamenný pranýř, který sloužil městskému hrdelnímu právu v 15.–18. století. Hrdelní soud byl v Rosicích zrušen r. 1752, poté byl pranýř odstraněn a jeho trosky byly uschovány v městském dvoře. Na současném místě je od r. 1959.