Turistické cíle v okolí obce Černá

První zmínka o kostele sv. Mikuláše je z r.1317. Postupně byl přestavěn poč. 15.st. z jednolodního na trojlodní chrám. Kostelní věž, vysoká 69 m, dokončena poč.15.st. která je v majetku církve až od r. 1958, do té doby byla městským majetkem.

Římskokatolický kostel sv. Mikuláše v Nížkově je v gotické podobě z 15. století s pozdějšími úpravami. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 chráněnou kulturní památkou. V sousedství stojí památkově chráněná kostnice (viz samostatné heslo).

Původní středověký kostel sv. Petra a Pavla z 13. století nahrazen r. 1733 barokní novostavbou, věž přestavěna a výrazně zvýšena r. 1899. V současnosti je věž vybavena elektronickou zvonkohrou. Kolem kostela se nachází hřbitov, ohrazený zdí s kamenným portálem se sochou Panny Marie z r. 1733.

Kostel sv. Petra a Pavla v Rudíkově v současné podobě pochází z roku 1801, přičemž presbytář a věž byly zachovány ze starší románsko-gotické stavby. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.

Původní kostel sv. Václava pocházel pravděpodobně již z konce 13. stol. R. 1752 dal opat žďárského kláštera Bernard z Hennetu vybudovat kostel nový. Věž byla vysoká 68 m, po požáru roku 1831 byla snížena na dvě třetiny původní výšky. V interiéru se dochovala cínová křtitelnice z roku 1609.

První zmínky o kostele v Ždírci pochází ze 14. století. Koncem 16. a začátkem 17.stol. sloužil protestantům. V roce 1890 vyhořel a na jeho místě byl v letech 1893–1898 postaven novogotický kostel podle projektu stavitele Josefa Šupicha z Havlíčkova Brodu. Kostel je od května 1958 památkově chráněný.

Původně gotický kostel byl postaven pravděpodobně v 2. pol. 13. stol. V letech 1736-1759 byl barokně přestavěn. R. 1842 byla upravena střecha věže, kostel byl opravován po požárech v l. 1872 a 1895. Znovu byl opravován r. 2001.

Kostel sv. Zdislavy v Lavičkách je moderní stavba z let 1991-1994. Je kostelem filiálním v římskokatolické farnosti Velké Meziříčí bez pravidelných bohoslužeb.

Kostnice u kostela sv. Mikuláše byla postavena v l. 1708–09 na popud děkana Pavla A. Haberlandta. V l. 1740–42 byl u obce zřízen za válek o habsburské dědictví největší císařský polní lazaret, po vypuknutí cholery a tyfu většina zraněných zemřela. V kostnici jsou pozůstatky zrhuba 8 tisíc osob.

Jednoduchý kamenný kříž s rameny ukončenými ve tvaru trojlistu byl vztyčen roku 1866 na místě posledního odpočinku 24 pruských vojáků, kteří v meziříčském lazaretu zemřeli na choleru a nebyli vyznáním katolíci. R. 2018 byl kříž restaurován a osazen na kamenný podstavec. Památkově chráněn od r. 1958.

Žulový kámen má rozměry 100 x 50 x 20 cm. Na přední straně má vystupující reliéfní maltézský kříž na žerdi vyrůstající z Golgoty. Zadní strana je hladká. Podle pověsti byl vztyčen na paměť dvou francouzských vojáků, kteří se na tomto místě vzájemně zabili v souboji o dívku kolem roku 1866.

Křížový kámen byl vztyčen snad r. 1845 na památku dvaadvacetiletého Jakuba Hofmana, syna kožešníka Jakuba Hofmana z Horního Města č.p. 401. Dle matriky Jakub zemřel na poranění mozku, není však jasné, zda v důsledku nehody či násilného trestného činu. Kříž není uveden v seznamu chráněných památek.