Turistické cíle v okolí obce Černá

Pískovcový památník na zděném žulovém podstavci na místě, kde bylo 7. května 1945 popraveno 41 účastníků květnového povstání ve Velkém Meziříčí. Odhalen byl na první výročí tragédie, jeho autorem je meziříčský rodák akademický sochař Jiří Marek. Jde o jednu ze tří nejstarších připomínek tragédie.

Památník tragédie, jehož ústředním prvkem je sousoší tří postav ve středu s hrdinou, dle návrhu akademického sochaře Ludvíka Kodyma z roku 1957. Stavba začala v roce 1958, odhalen byl generálem Ludvíkem Svobodou v roce 1960. Celková úprava pietní části hřbitova je dílem architekta B. Fuchse.

Pomník obětem událostí v květnu 1945 byl na místě popravy odbojáře Jindry Nováčka odhalen v den 20. výročí masakru, 7.5.1965. Jeho autorem je akademický sochař Josef Klimeš, rodák z nedalekého Měřína.

Téměř zaniklá tvrz. V Přímělkově bývaly tvrze dvě, starší se označuje jako „Hrádek“. Byl založen v 2. pol. 13. stol. pány z Rokštejna či Střížovci. R. 1378 se při prodeji majetku pánů z Rokštejna markraběti Janu Jindřichovi uvádí pustý - dle nálezů archeol. výzkumu vyhořel. Hrádek postupně zanikl.

Tvrz uprostřed vsi, která nahradila starší odlehlejší hrádek, začali stavět snad vladykové z Jemničky, kteří drželi Přímělkov od r. 1437. Dokončena byla určitě po r. 1464, kdy Přímělkov vlastnili Valdštejnové. Přímo tvrz se zmiňuje až r. 1547. Od 2. pol. 16. stol. sloužila hospodářským účelům.

Radnice vznikla přestavbou starších domů v r. 1528 – 29. Od té doby nepřetržitě sídlo samosprávy města. Na konci 2.svět.války dějiště krvavě potlačeného povstání. V přízemí klenutý mázhaus s malovanými ornamenty na klenbách.

Renesanční budova postavena na místě obytného domu v letech 1570 - 1585. Přestavena po požáru v roce 1609. Renesanční střední věž byla snesena, nejspíš po požáru roku 1760. Během další doby byla radnice často upravována, zvláště v interiéru. Zatím poslední úpravy proběhly v letech 2004-5.

Zřícenina hradu založeného patrně Hrutem z Kněžic. První zmínky z r. 1289. Po r. 1359 velkoryse přestavěn a luxusně zařízen. Na přelomu 14. a 15. st. odkoupen Valdštejny. Za husitských válek poškozen, v druhé pol. 15. st. opuštěn a již neobnoven.

Rozhledna (24 m) byla postavena r. 2001 jako telekomunikační stožár (42 m) a současně jako rozhledna na vrcholu Rosička (645 m n. m.). Na jejím místě stával počátkem 20. stol. letecký maják. Po 2. svět. válce zde stála dřevěná rozhledna s triangulačním bodem.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze začátkem 15. stol. Při renesanční přestavbě byla přistavena tři křídla, později také hranolová věž a kaple. V nedávné době byla provedena modernizace za účelem ozdravných pobytů, ale dnes je opuštěný a uzavřený.

Podsklepená dvoupodlažní budova bývalé rychty v obci Věžnice byla postavena snad v 1. polovině 17. století. Vstupní prostor má charakter mázhauzu, který je v místním kontextu neobvyklý až vzácný. Budova během své existence sloužila různým účelům.

Lovecký zámek, který založili pravděpodobně Kounicové někdy po roce 1736. V roce 1768 Dominik Kounic postoupil zámek Josefu Widmannovi, jehož rodu patřil až do roku 1945, kdy byl zámek jako německý majetek zkonfiskován a přešel do rukou státu. Po privatizaci v roce 2000 v něm byl zřízen hotel, který tam je dodnes.