sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Náměšť nad Oslavou
Barokní sousoší z roku 1715 od brněnského sochaře Antonína Rigy nechala jako poděkování za odvrácení moru vytvořit Marie Isabella rozená Lamberková, manželka majitele náměšťského panství hraběte Jana Filipa z Werdenbergu. Do roku 1947 bylo sousoší obehnáno kovanou mříží. Kovová holubice je novodobá.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Náměšť nad Oslavou
Barokní špitál s kaplí sv. Anny a dvěma obytnými budovami po stranách vybudovala vrchnost hrabata Kufštejnové v l. 1743–45. Rozšířen byl za Haugwitzů v l. 1758 a 1770. Špitálníci zde žili do r. 1945. Po r. 1948 byl upraven na městské muzeum, poté sídlo Svazarmu, dnes slouží jako kulturní středisko.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Náměšť nad Oslavou
Gotický měšťanský dům byl na radnici upraven v r. 1645 v pozdně renesančním slohu. Na fasádě se dochovala sgrafita, restaurovaná při opravách ve 30. letech 20. století. Dnes sídlo městského muzea se stálými expozicemi – síní fotografa Ondřeje Knolla a Papírníkovu tiskárnu a prostorem pro výstavy.
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Velké Meziříčí
Goticko-renesanční synagoga z r. 1695, postavena vedle starší Malé synagogy. Náboženským účelům sloužila do roku 1870, později skladiště. Dnes galerie a expozice historie Židů ve Velkém Meziříčí.
zámek - původní tvrz, chátrající, příležitostně, Vysočina
Jan starší Stránecký ze Stránce r.1562 přestavěl tvrz na renesanční zámek. Dochoval se v nezměněné podobě dodnes. Čtyřkřídlá budova se čtvercovou dispozicí okolo nádvoří. Staveba inspirovaná italským kastelem.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Strážek
Archeologickým výzkumem nepotvrzený hradek založený dle některých pramenů údajně už v roce 1158 a na témže místě snad tvrz z roku 1373. Asi od roku 1613 stojí na tvrzišti několikrát přestavovaný kostel.
Zřícenina tvrze, postavené během 2. pol. 14. stol. Prvně zmiňována r. 1390. Tvrz postavil některý z Tasovců, Jan nebo jeho syn Tas. R. 1447 koupil tvrz Zikmund z Chlévského, Chlévští zde však nesídlili a tak je r. 1569 při prodeji Magdalenou Chlévskou Janu Martinkovskému z Rozseče zmiňována pustá.
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Újezd u Tišnova
Zbytky hrádku dvou stavebních fází pánů z Újezda ze 13.–14. století. Hrádek byl intenzivně obýván, ale zřejmě nedokončen. Naposledy se připomíná pod názvem "Hrádek" roku 1593, ale to byl patrně již ve zříceninách.
tvrz, nepatrné zbytky zdí, nepřístupno, Vysočina, Vaneč
Původní tvrz vystavěl někdy po roce 1412 buď Ondřej z Kutné Hory nebo jeho synové, kteří se na Vanči usídlili. Od roku 1481 až do počátku 17. století na ni sídlil rod Jiříka z Jemničky, který přijal příjmení Vanecký. Dnes stojí v místě obytné stavení obsahující některé fragmenty původní tvrze.
zámek - původní hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Velké Meziříčí
Původně pozdně románský hrad Tasovců. V gotice přestavěný na palác a v r. 1578 na renesanční zámek. V r. 1723 zničil zámek požár. Ugartové využili oprav k barokní přestavbě, kterou zámek získal dnešní podobu. V 19. a 20. st. regotizován.
Stavba tratě zahájena r. 1940, v průběhu války zastavena. Po skončení války stavba pokračovala. Velký viadukt má pilíře kamenné, kromě prostředních tří pilířů, které jsou z armovaného betonu. Viadukt je postaven do oblouku. Na viaduktu došlo r. 1970 k železničnímu neštěstí.
mlýn - větrný, zřícenina, není známo, Vysočina, Budišov
Větrný mlýn holandského typu dal v letech 1837-1838 postavit majitel budišovského panství svobodný pán Karel Baratta-Dragono. Zanikl v roce 1866, kdy jej údajně vypálilo pruské vojsko. Po požáru nebyl obnoven a zachovalo se z něj jen obvodové zdivo do výše 9 metrů. Památkově chráněn od roku 1968.
Vaneč 
