Turistické cíle v okolí obce Sulkovec

nebo vyberte

Sulkovec

Vysočina,  Žďár nad Sázavou  (ZR)
Nalezeno celkem 107 záznamů, 7 / 9 stran, vyhledáno za 0.24 sec
 Lukasova zpívající lípa
600.0 m. n.m.
příroda - strom, památný strom, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Telecí
Lípa velkolistá, s obvodem kmene přes 11 m a výškou 22 m, je druhý největší strom ve východních Čechách. Její stáří je odhadováno na více jak 600 let.
 mariánský morový sloup
555.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Polička
Barokní, 22 metrů vysoký morový sloup z let 1727–31 je považován za vrcholné dílo tohoto druhu v Čechách. Jeho autorem je J. F. Pacák z Litomyšle. Ústřední socha P. Marie je ve výklencích, na římse a balustrádě doplněna reliéfy a plastikami 9 světců.
 Městské muzeum a galerie Polička
555.0 m. n.m.
Centrum Bohuslava Martinů
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Pardubický kraj, Polička
Centrum Bohuslava Martinů bylo otevřeno po zásadní rekonstrukci budovy r. 2009 jako součást Městského muzea a galerie Polička. Zahrnuje expozice Barevný svět Bohuslava Martinů včetně historické školní třídy, Historie města Poličky a Sklářství na Horácku.
 městské opevnění
555.0 m. n.m.
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Polička
Dodnes dochované hradby s 19ti baštami byly postaveny po celém obvodu města Poličky v 1. pol. 14. stol. a dosahovaly celkově délky 1220 m. Hlavní hradba byla šířky 2,5 m, před ní byla 4 m vysoká parkánová hradba a příkop, který se napouštěl vodou.
 Nový Dvůr
550.0 m. n.m.
Centrum Eden
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Bystřice nad Pernštejnem
První zmínka o existenci statku pochází z r. 1495, kdy jej Vilém a Vratislav z Pernštejna přenechali městu. V l. 1731-1923 dvůr vlastnili Mitrovští z Nemyšle. V l. 1816 - 1825 za Viléma Mitrovského vznikl jako součást dvora klasicistní zámek. Dnes areál slouží jako zábavní a poznávací Centrum Eden.
 opevnění na bývalé Trstenické stezce
ostatní - brána, opevnění, terénní náznaky, volně přístupno, Pardubický kraj, Hlásnice
Polní opevnění na Trstenické stezce bylo zbudováno roku 1643 a mělo zastavit postupující švédské vojsko. Chátrající fortifikace byla o dvacet let později opravena, aby čelila hrozícímu tureckému vpádu, k němuž nakonec nedošlo.
 panský dvůr
430.0 m. n.m.
c.k. poplužní dvůr a lihovar, K.K. Meierhof u. Spiritusbrennerei
ostatní - palác, dům, zřícenina, nepřístupno, Pardubický kraj, Banín
Současný poplužní dvůr vznikl pravděpodobně na starších základech, nejpozději v 3. čtvrtině 18. století. V té době jej vlastnil rod Hohenemsů. V letech 1869-1918 byl dvůr s lihovarem majetkem monarchie. V r. 2010 dvůr zasáhl požár, po němž se části objeku zřítily.
 pivovarská lednice a chladírna
440.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Kunštát
Budova pivovarské lednice a chladírny je významná technická památka, důležitá urbanistická součást předzámčí z 2. pol. 19. stol. a také jediný pozůstatek pivovaru založeného před r. 1546. Na fasádě je umístěn erb a datace 1883 a 1889.
 Podzámecký panský dvůr
440.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Kunštát
Barokní panský dvůr vznikl někdy v 1. pol. 18. stol. jako hospodářské zázemí kunštátského zámku. Je významným dokladem vrchnostenského velkostatku v 18. a 19. stol. Exteriéry jsou výrazným způsobem ovlivněny klasicistními a částečně i pozdějšími úpravami z 19. stol. Od r. 2016 kulturní památkou.
 Polička
hrad, zaniklý, volně přístupno, Pardubický kraj, Polička
Nejistě datovaný, nelokalizovaný a některými odborníky dokonce popíraný hrad ve věnném městě Polička.
 Pomezí
575.0 m. n.m.
tvrz, nepatrné zbytky zdí, nepřístupno, Pardubický kraj, Pomezí
Renesanční tvrz postavena okolo roku 1587 Zdislavem Abdonem Bezdružickým z Kolovrat. Pozdější vlastník Jan Pavel Leopold z Walderode tvrz přestavět na sýpku. Hospodářským potřebám slouží objekt dodnes.
 Pyšolec
475.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Vysočina, Vír
Zřícenina rozsáhlého hradu ze 13. stol. v raně gotickém slohu. Vlastnil ho Filip mladší z Pernštejna, poté markrabě Jan. Z majetku Lomnických přešel na Jana z Pernštejna. V 2. pol. 15. stol. rozbořen za česko-uherských válek.