Turistické cíle v okolí obce Bobrová

nebo vyberte

Bobrová

Vysočina,  Žďár nad Sázavou  (ZR)
Nalezeno celkem 172 záznamů, 8 / 15 stran, vyhledáno za 0.24 sec
 kostel sv. Michaela archanděla
633.7 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Vítochov
Raně gotický hřbitovní kostel byl postaven ve 13. stol. V 16. stol. prošel přestavbou, r. 1783 přistavěna sakristie a horní patro věže (zvony z r. 1500 a 1535), staveb. uprav. v 19. stol. V interiéru mramor. křtitelnice ze 13. stol. a jedinečná fresková výmalba z 2. pol. 14. stol., odhalená r. 1949.
 kostel sv. Mikuláše
660.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Lísek
Kostel sv. Mikuláše v Lísku je empírová stavba z let 1846-1852. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.
 kostel sv. Mikuláše
590.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Heřmanov
Kostel sv. Mikuláše gotického původu ze 14. století přestavěn barokně r. 1731 a upraven r. 1878. Ze starší stavby dochovány tři zvony z konce 15. a 1. poloviny 16. století. Okolní hřbitov zrušen r. 1836. V sousedství pozdně barokní fara z r. 1799 s hospodářskými budovami a zahradou.
 kostel sv. Mikuláše
425.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Velké Meziříčí
První zmínka o kostele sv. Mikuláše je z r.1317. Postupně byl přestavěn poč. 15.st. z jednolodního na trojlodní chrám. Kostelní věž, vysoká 69 m, dokončena poč.15.st. která je v majetku církve až od r. 1958, do té doby byla městským majetkem.
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Žďárec
Původně gotický kostel asi z přelomu 13. a 14. století, upravený barokně na konci 18. století. V interiéru zbytky nástěnných maleb ze 14. století.
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Bobrová
Zachovalý kostel z 1. pol. 18. stol. Iniciátorem stavby byl opat Václav Vejmluva. Projekt vypracoval v roce 1714 Jan Santini, který využil lodi a věže starého gotického kostela.
 kostel sv. Šimona a Judy
460.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Strážek
Římskokatolický kostel sv. Šimona a Judy ve Strážku je renesanční stavba z r. 1616 s prvky doznívající gotiky. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 je spolu s barokní sochou sv. Jana Nepomuckého chráněn jako kulturní památka České republiky.
 kostel sv. Václava
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Zvole
Barokní kostel byl vytvořen v l. 1713-17 přestavbou pův. středověkého kostela. Projekt vypracoval Jan Blažej Santini – Aichel. Stavbu zadal opat žďárského kláštera Václav Wejmluva. V l. 1730-33 musela být znovu postavena severní věž. R. 1740 zničil požár výzdobu interiéru (novou vytvořil J. Houser).
 kostel sv. Václava
527.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Křižanov
Kostel sv. Václava byl v gotickém slohu vystavěn asi v l. 1230–40 na základech románského kostela. Několikrát po požárech upravován a přestavován. Barokně upraven v 18. st. Pseudogotický oltář pochází z r. 1884. Poslední oprava v 90. l. 20. st.
 kostel sv. Vavřince
550.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Bystřice nad Pernštejnem
Kostel v Bystřici vznikl zřejmě již ve 13. století. Současný farní kostel je trojlodní barokní stavba z let 1750-1753 s gotickým jádrem. V r. 1841 stavbu poničil požár. K poslední větší opravě došlo ve 2. polovině 19. století.
 kostel sv. Zdislavy
521.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Lavičky
Kostel sv. Zdislavy v Lavičkách je moderní stavba z let 1991-1994. Je kostelem filiálním v římskokatolické farnosti Velké Meziříčí bez pravidelných bohoslužeb.
 kříž nad hrobem pruských vojáků z války 1866
450.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Velké Meziříčí
Jednoduchý kamenný kříž s rameny ukončenými ve tvaru trojlistu byl vztyčen roku 1866 na místě posledního odpočinku 24 pruských vojáků, kteří v meziříčském lazaretu zemřeli na choleru a nebyli vyznáním katolíci. R. 2018 byl kříž restaurován a osazen na kamenný podstavec. Památkově chráněn od r. 1958.