Turistické cíle v okolí obce Bobrová

nebo vyberte

Bobrová

Vysočina,  Žďár nad Sázavou  (ZR)
Nalezeno celkem 172 záznamů, 2 / 15 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 Březinův válcový mlýn
550.0 m. n.m.
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Hamry nad Sázavou
Březinův mlýn byl vystavěn na místě původního Heršovského hamru z r. 1407. R. 1708 ho koupil opat V. Vejmluva a vytvořil zde panský dvůr. Další z majitelů, Alois Březina mlýn přestavěl na válcový a byl úspěšným podnikatelem. R. 1954 byl provoz mlýna úředně zastaven. Dnes je mlýn v soukromém majetku.
 Bukov
Lísek, Bukovec
hrad, zřícenina, volně přístupno, Vysočina, Lísek
Hrad byl postaven v pol. 13. st. za vlády Přemysla Otakara II. Majiteli byli páni z Bukové. Zanikl už v počátku 14. století, kdy jej zřejmě nahradil nedaleký Mitrov. Dodnes je patrný příkop, zbytek věže, paláce, hradeb a hospodářských budov.
 Dalečín
483.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Vysočina, Dalečín
Mohutné torzo zdiva hradu založeného v polovině 14. století. Kvůli sporům prodán Jimramovi z Pernštejna. Protože se stal sídlem loupežníků, byl v r. 1519 pobořen a po postavení nové tvrze zpustl.
 Dalečín
482.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Dalečín
V zámek byla přestavěna starší tvrz v roce 1588 Pavlem Katharýnem z Katharu. Pozůstatkem přestavby jsou dodnes zachované hluboké sklepy. V r. 1850 zámek přestavěli Heinrichsové ve stylu tyrolských chat.
 Dolní brána a zbytek opevnění
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Velké Meziříčí
Původní gotická brána ze 14. století, přestavěna renesančně v 16. století. V její blízkosti je zachována část gotických hradeb s kruhovou baštou.
 dolní hřbitov
sakrální památky, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Žďár nad Sázavou-Zámek
Hřbitov postaven v r.1709 podle Santiniho návrhu. O další kapli byl rozšířen v roce 1755. Socha anděla Posledního soudu je dílem V. Jäckla z r.1709). Půdorys hřbitova připomíná lidskou lebku.
 Dolní Rožínka
502.0 m. n.m.
zámek - původní hrad, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Dolní Rožínka
Zámek vybudován koncem 16. století na místě tvrze v renesančním stylu. V letech 1781 - 1799 byl klasicistně přestavěn. Roku 1808 vyhořel, ale byl znovu upraven a tak se zachoval do dnešní podoby. Zámku dominuje barokní věžička.
 Domanínek
540.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Domanínek
Stavebními úpravami zcela pozměněný a architektonicky nevýrazný zámek stojící v místě bývalého dvora založeného r. 1686 brněnským měšťanem Jiřím Ant. Kamenským. Nejvýznamnějšími majiteli byli Mitrovští z Nemyšle, kteří koupili zámek r. 1859 a vlastnili jej až do pozemkové reformy v letech 1923-1926.
 evangelický (toleranční) kostel
646.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Veselí
Evangelický kostel ve Veselí jako jeden z nejstarších protestantských u nás pochází z r. 1782, rozšiřován po r. 1810. Při rekonstrukci r. 1928 přistavěna čtyřboká věž podle návrhu arch. Bohumíra Kozáka. Stavba slouží Českobratrské církvi evangelické a je od r. 1958 chráněna jako kulturní památka.
 evangelický kostel
600.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Nové Město na Moravě
Novoměstský evangelický kostel je novorenesanční stavba v toskánském stylu z roku 1898 podle projektu architekta Hanse Glasera z Vídně. Nahradil bývalou modlitebnu z roku 1784, která stála v místech pomníku Jana Amose Komenského.
 Horní Rozsíčka
530.0 m. n.m.
tvrz, zaniklý, nepřístupno, Vysočina, Horní Rozsíčka
V r. 1361 byla ves rozdělena mezi několik rodů, které sídlily na svých dvorech. Jeden z nich vlastnil v r. 1446 Vaněk Meloun z Hrádku. Zřejmě jeho syn Matěj Meloun vystavěl ve dvoře v r. 1496 obytnou budovu označovanou jako tvrz. V r. 1510 ji koupil Beneš z Vahančic a připojil nové zboží k Moravci.
 hospodářský dvůr Lyra
technická památka, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Žďár nad Sázavou-Zámek
Hospodářský dům, vytvářející půdorysem tvar lyry (viděný pouze z ptačí perspektivy), je z r. 1722. Navzdory přestavbám si udržel původní barokní rozvržení. Autorem je Jan Blažej Santini.