Turistické cíle v okolí obce Sedlešovice

Umělecky cennou barokní sochu sv. Aloise z Gonzagy vytvořil pro znojemské jezuity roku 1747 významný sochař Jiří Antonín Heinz. Světec je znázorněn v životní velikosti, oblečen v kněžském rouchu. Socha původně stávala mezi Těšeticemi a dvorem Purkrábka. Památkově chráněna je od května 1958.

Barokní sousoší sv. Antonína Paduánského držícího v rukou malého Ježíška u cesty k bývalé poutní kapli Panny Marie nad Popicemi. Vytvořeno v polovině 17. století z bílého kamene.

Pozdně barokní socha sv. Floriána z r. 1767 od neznámého sochaře. Postava světce má tradiční podobu římského vojáka. Stojí na bohatě zdobeném soklu. V přední části je reliéf sv. Jana Nepomuckého, v zadní nápis: "Heiliger [Florian]/ [bitt fűr uns]/ [1767]". Památkově chráněná od r. 1958.

Barokní socha sv. Floriána z roku 1741 v podobě římského vojáka ve zbroji s andělíčkem, který hasí hořící dům vodou z vědra u jeho nohou. Socha se nachází v horní části návsi před bývalou rezidencí - zámečkem.

Barokní socha světce z mušlového vápence na bohatě dekorovaném podstavci s latinským nápisem v ozdobné kartuši. Situovaná na prostranství naproti obecnímu úřadu nedaleko kostela Jména P. Marie a vodního mlýna. Kvalitní sochařská a kamenická práce z roku 1741 pořízena Simonem Edlerem ze Slupi.

Vrcholně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1738. Postava světce v životní velikosti stojí na dole vydutém soklu, na třech stranách zdobeném reliéfy v zrcadlech kasulového tvaru. Na zadní straně soklu je pětiřádkový latinský nápis. Socha je památkově chráněna od roku 1958.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. století od neznámého autora. Postava světce je v životní velikosti, v obvyklém ztvárnění. Oblečena do rochety, kleriky a mozzety, v rukou kříž, na hlavě má biret, nad hlavou svatozář s pěti hvězdami. Socha je památkově chráněná od května 1958.

Barokní kamenné sousoší Piety v podobě Panny Marie držící v klíně umučeného Ježíše Krista. Realisticky pojaté sousoší na nevysokém zdobném podstavci u hlavní silnice mezi Šatovem a Hnanicemi.

Nevelká betonová rozhledna z l. 1980–85 tvořena válcovým tělesem a dvěma vyhlídkovými plošinami s výhledem na Znojemsko. Němce odsunuté z oblasti Znojemska připomíná plastika matky s dítětem, nápis a deska se jmény německých obcí.

Kultovní celek Svatý Kámen v Mitterretzbachu tvoří v současnosti několik objektů, které zde postupně vznikaly v různé době – nejstarším prvkem je místovitý kámen. Později zde byl postaven kostelík Panny Marie na kameni.

Sýpka na návrší byla zbudována počátkem 19. stol., kdy ves patřila hrabatům z rodu Daunů. V r. 1949 se stala součástí nově vzniklého JZD. Dnes patří dědicům Ing. B. Letovského, posledního majitele velké části skalického velkostatku.

Chátrající cenný zámecký areál vzniklý rozšířením got. mlýna řádu klarisek z přel. 13. a 14. stol. Před pol. 16. stol. rozšířeny a renesančně upraveny obytné budovy mlýna nobilizovanými měšťany v malý venkovský zámek. Po pořáru v r. 2009 se zámecká část mění rychle ve zříceninu, mlýn chátrá.