Turistické cíle v okolí obce Branišovice

NPR byla vyhlášena v r. 2005. Jádro území tvoří červené permské slepence. Má rozlohu 86,6 ha, a bylo zde popsáno 550 druhů vyšších rostlin a řada živočišných druhů. 38 rostlinných a 49 živočišných druhů je chráněných.

Zaniklé hradiště na Stolové hoře (458 m), která je součástí Pálavských vrchů. Osídlení datováno do doby kolem 700 let př.n.l., kdy zde lid velaticko-podolské kultury vystavěl opevněné sídliště. Výskyt mohyl únětické kultury.

Zcela zaniklá tvrz s velmi nepatrnými reliéfními pozůstatky vzniklá pravděpodobně mezi léty 1236 - 1244 za Vlka z Našiměřic, čímž se řadí mezi nejstarší šlechtická sídla na Moravě. Dodnes se dochoval jen reliéfní pozůstatek jádra tvrze v podobě nepatrné vyvýšeniny.

Nepatrné zbytky zdiva markraběcího hradu. Založen po r. 1368 k ostraze severojižní cesty překračující Dyji u Mušova, r. 1380 prodán Liechtensteinům. Dobyt a zničen husity mezi lety 1420 a 1425. Dochovány terénní zbytky a střep zdi neznámé budovy.

Nový židovský hřbitov založen v r. 1680, naposledy byl rozšířen v 19. století. Na severní straně se nachází ruina klenuté obřadní síně a původního hřbitovního vchodu. Dochovalo se na něm asi 1500 barokních, klasicistních i moderních náhrobků. Nejstarší pochází z roku 1688, nejmladší z roku 1940.

Zaniklá tvrz, která stávala na pahorku zvaném Kalvárie. V písemných pramenech se objevuje jen spoře. R. 1253 se zmiňuje farář z Olbramovic. Později byla ves v majetku vyšehradské kapituly, r. 1321 prodána Jindřichovi z Lipé a v majetku jeho rodu byla do poč. 15. stol. Tvrz zanikla někdy v 17. stol.

Pamětní dvouramenný kříž připomíná zabití pana Kryštofa Krause z Grotky a na svobodném dvoře v Dolních Dunajovicích Turky a Tatary dne 5. září 1663. Od roku 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek.

Zámeček v barokním stylu si nechala někdy po roce 1693 postavit majitelka pohořelického panství hraběnka Marie Paarová. Souběžně se zámkem byla založena i poměrně velká zámecká zahrada.

Archeologicky nepotvrzená a dnes již zaniklá tvrz vybudovaná pravděpodobně kolem roku 1349 za Čase z Polánky. Písemně doložena v roce 1533, kdy ji Jan z Lipé propustil z manství Hynku Sokolnickému z Bítova. V roce 1560 přechází opět pod moravskokrumlovské panství a z tohoto důvodu poměrně brzy zanikla.

Značně přestavěný a chátrající zámek na místě tvrze, z jehož původní podoby dnes stojí jen východní a část severního křídla.

Pravoslavný chrám sv. Barbory vznikl v 16. století jako protestantský a do barokní podoby byl přestavěn koncem 17. století. Od 90. let 20. stol. slouží pravoslavné církvi. Objekt je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka.

Chráněný přírodní výtvor – zbytek lužního lesa poměrně vysoko od údolní nivy řeky Jihlavy.