Turistické cíle v okolí obce Miroslavské Knínice

Původně gotický hrad italského kastelového typu (14. stol.) sloužil k ochraně premonstrátského kláštera pod ním. V 16. stol. renesančně přestavěn, s drobnými barokními úpravami. Výrazná dominanta nad městem.

Došková chalupa v Petrovicích s muzejní expozicí je hodnotným příkladem lidové architektury regionu a výjimečnou kulturně-historickou památkou z počátku 19. století. Památkově je chráněna od r. 1958.

Barokní mlýn postavený r. 1804. Často měnil majitele a podle posledního z nich, Jana Drápala, získal svoje jméno. Býval u něho unikátní dřevěný splav, který byl r. 1961 zbořen. Mlýn byl funkční do pol. 20. stol., poté byl znárodněn. R. 1991 přešel do soukromého vlastnictví a prošel rekonstrukcí.

V renesanční zámek byl přestavěn původně gotický hrad v roce 1585 Kryštofem z Tiefenbachu. Později, v 18. stol., byl zámek upraven rodinou Trautmannsdorfů. Od konce stol, vlastnili zámek různé nadace, které nechaly zbořit dvě ze tří křídel zámku.

Hrad Dubno měl stávat v jižní části obce Dolní Dubňany a podle všeho představoval sídlo rodu pánů z Dubna. Zprávy o tomto rodu máme po celé 13. století. Osud sídla a zánik rodové linie nám však není znám.

Raně klasicistní zámek vznikl přestavbou staršího objektu v roce 1790, kterou pro hraběnku Marii Brigitu z Canalu provedl Johann Amon. Zámek je dnes majetkem obce a nachází se v něm penzion a restaurace.

Pírkův dům byl postaven pův. v gotickém slohu jako královská tvrz. Provazník Šimon Pírko ji nechal zač. 17. stol. přestavět na renesanční palác (stavitel Antonio di Valdi). Zač. 17. stol. v držení knížat z Lichtenštejna. V 18. stol. přešel do správy města. R. 1872 stavebně upravován. Dnes je zde MÚ.

Na břehu řeky Rokytná nedaleko Čermákovic stával středověký mlýn zmiňovaný již v r. 1270. Na jeho místě byl později postaven vrchnostenský dvůr. V průběhu 16. století obýván komunitou novokřtěnců (habánů).

Zprávy o džbánické tvrzi pocházejí z konce 16. a z počátku 17. století. Mohla však vzniknout již ve 14. století, protože v roce 1354 tady sídlil Dětřich ze Džbánic. Zda byla jeho sídlem tvrz není ale písemně doloženo. Později byly Džbánice již součásti cizích panství.

Zámek byl přestavěn ze straší tvrze koncem 16. století Jindřichem z Náchoda. Roku 1684 zámek získali strahovští premonstráti, kteří provedli raně barokní přestavbu, aby tak napravili škody ze třicetileté války.

Tvrz je součástí komplexu budov, který založili v první pol. 13. stol. johanitští rytíři. Poč. 15. stol. zastavili Kounice Janu Suchému Čertovi z Kunštátu. Během uherské nadvlády byly Bočkovi z Kunštátu zabaveny Matyášem Korvínem, po r. 1470 vráceny. Od poč. 16. stol. sloužily hospodářským účelům.

Toto středověké sídlo řádu německých rytířů /komenda/ mající charakter hradu bylo založeno po roce1237, kdy jej král Václav I. řádu daroval jako faru. V roce 1362 se připomíná komtur Jan a v roce 1365 zde sídlil Jindřich z Lipé, který městečko Hostěradice držel.