Turistické cíle v okolí obce Hostim

nebo vyberte

Hostim

Jihomoravský kraj,  Znojmo  (ZN)
Nalezeno celkem 161 záznamů, 5 / 14 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 klášter servítů s loretánskou kaplí
420.0 m. n.m.
sakrální památky - klášter, přestavěno, nepřístupno, Vysočina, Jaroměřice nad Rokytnou
Areál bývalého kláštera servitů a loretánské kaple v Jaroměřicích nechal postavit podle projektu Jana Křtitele Erny hrabě Jan Antonín z Questenberka. Kaple byla postavena v letech 1668–1673, klášter 1675–1679. Zrušen byl r. 1787, loreta byla zbořena a areál byl přeměněn na faru, školu a byty.
 Konvalinův kříž
375.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Rouchovany
Litinový kříž na kamemmém podstavci z roku 1871 dal na svém pozemku severně od centra Rouchovan zřídit František Konvalina, rolník v Rouchovanech č.p. 37 s manželkou Josefou. Zhotovil jej Matouš Uhlíř. Na kříži je citát z Nového zákona Ep: k Filip: 2. 8. Kříž je udržovaný, nápis dobře čitelný.
 kostel Nanebevzetí Panny Marie s farou a kaplí sv. Ondřeje
312.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Vranov nad Dyjí
Kostel Nanebevzetí Panny Marie románsko-gotického původu z 13. stol. zničen r. 1645 Švédy, o 40 let později obnoven barokně zásluhou hrabat Althannů, tehdejších majitelů vranovského panství. Památkově chráněn od r. 1958 spolu s barokní farou a pohřební kaplí sv. Ondřeje románského původu.
 kostel Navštívení Panny Marie
310.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Hluboké Mašůvky
Poutní kostel Navštívení Panny Marie stojí nad pramenem zázračné vody na místě dřevěné kaple z roku 1618. V roce 1680 zde dal Jan Ludvík Raduit de Souches postavit barokní kostelík, kterému věnoval sošku Panny Marie de Foi. Kostel byl v letech 1948-1950 rozšířen přístavbou Theobalda Krátkého.
 kostel sv. Barbory
420.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Častohostice
Hřbitovní kostel s pozdně románským jádrem a přístavbami z 18. stol.
 kostel sv. Cyrila a Metoděje
444.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Nové Syrovice
V obci až do počátku 20. století nebyl kostel. Stavba kostela byla zahájena roku 1902 a dokončena r. 1906. Kostel vystavěný v novorománském stylu byl zasvěcen sv. Cyrilu a Metodějovi.
 kostel sv. Františka Serafinského
387.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Hostim
Gotický kostel se prvně připomíná v roce 1394. Roku 1569 byl zbořen a na jeho místě postaven kostel renesanční. Roku 1829 a 1853 proběhly úpravy kostela. V roce 1990 byly vysvěceny dva nové zvony, František a Marie.
 kostel sv. Jakuba Většího
410.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Krhov
Raně barokní jednolodní farní kostel ze 17. stol. s raně gotickým jádrem ze 13. stol. Poprvé uváděn r. 1253. V r. 1531 katolický, před r. 1575 přešel do rukou protestantů. Po bitvě na Bílé hoře se farnost vrátila katolíkům. Věž z r. 1839, Boží hrob z r. 1882.
 kostel sv. Jana a Pavla
350.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Citonice
Pozdně barokní římskokatolický farní kostel sv. Jana a Pavla byl postaven v letech 1768-1769. V r. 1824 byla přistavěna věž, r. 1870 sakristie a téhož roku vznikla nadačním listem také fara.
 kostel sv. Jana Křtitele
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Lipník
K plochostropému románskému kostelu (před r. 1328) s hranolovou věží v čele přistavěn (ve 2. třetině 14. stol. či po r. 1446) hluboký polygonálně zakončený závěr klenutý žebrovou klenbou a obdélná sakristie na severu. Ve 2. pol. 17. stol. barokní úpravy, další r. 1853, 1973 a naposledy 1997.
 kostel sv. Jana Nepomuckého
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Litohoř
 kostel sv. Jiljí
460.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Moravské Budějovice
Farní kostel v Moravských Budějovicích sestává z pozdně románského jádra z I. poloviny 13. století, postupně obestavěného a mladšími částmi, jejichž datace je dosud nejasná. Přístavby a úpravy probíhaly od 14. do počátku 20. století.