Turistické cíle v okolí obce Hostim

Poklona byla vybudována v souvislosti s poutním místem, které v Hlubokých Mašůvkách roku 1690 založil Raduit de Souches. Patří do souboru 7 výklenkových barokních kapliček znázorňujících 7 radostí Panny Marie. Postavena před pol. 18. století, ve 2. pol. 20. stol. zbořena, na jejím místě replika.

Pomník připomíná oběti jednoho z mnoha leteckých útoků z dubna a května 1945 na jihozápadní Moravě. Odehrál se 25.4.1945. Letec považoval zemědělskou techniku za dělo a svržená bomba zabila pět lidí, kteří se v té chvíli na místě nacházeli. Nejmladšímu, Františku Vítkovi, tehdy byly necelé 4 roky.

Pomník odhalený v květnu 1946 připomíná tragédii, která Dalešice postihla 7. května 1945. Bombardovací letouny Rudé armády na obec ve dvou vlnách náletu svrhly během deseti minut 369 pum. Zničeno nebo poškozeno bylo 45 budov včetně školy, kostela či zámku, o život přišlo 27 dalešických obyvatel.

Pomník básníka Vítězslava Nezvala z roku 1975 byl odhalen u příležitosti jeho nedožitých 75. narozenin. Autorem je sochař, medailér a vysokoškolský pedagog Jan Simota. Pomník stojí u budovy dalešické školy, ve které v letech 1922–1932 působil jako řídící učitel básníkův otec Bohumil Nezval.

Zámek určený pro občasný pobyt členů jezuitské koleje ve Znojmě byl vybudován po roce 1627, kdy Ferdinand II. jezuitskému řádu přímětické panství postoupil. Po zrušení řádu v roce 1773 převzal zámek Studijní fond. V roce 1794 zámek vyhořel a ztratil svoji rezidenční funkci.

Zaniklý hrad objevený až roku 1985. Původní jméno hrádku neznáme. Nazván po osadě Pulkov. K lokalitě možno přiřadit některou poustku známou z písemností: Urbanice, osada Holawich – r. 1252 držena znojemským probošstvím, Dalibořice.

Zámek, jehož doba vzniku není písemně přesně doložena. Ale pravděpodobně byl vybudován v renesanční době, takže všichni držitelé panství ze 17. století zřejmě již sídlili na tomto zámku. Ve 2. polovině 19. století za Reichenbachů ztratil svoji rezidenční funkci i funkci správy dvora. Dnes slouží jako obytný dům.

Vznik původně vrchnostenského domu jako součástí dvora není písemně zachycen. Až v roce 1740 je v klášterním urbáři tento dům poprvé označován jako zámek. V té domě byla obec se dvorem majetkem kláštera dominikánů ve Znojmě. V roce 1926 v rámci I. pozemkové reformy dvůr koupil František Sova a vlastnil jej až do 50. let 20. století.

Rozhledna (30 m, 494 m n. m.) byla postavena v l. 2004–2009 současně s pensionem Rumburak s rekreačním areálem. Rozhlednu nechali postavit manželé Pyskovi, majitelé pensionu. Z vyhlídkové plošiny (26 m) je krásný výhled na Vranovskou přehradu a její okolí, za dobré viditelnosti jsou vidět i Alpy.

Gotický hrad, ze kterého dnes zbyla jen zřícenina, byl založen na počátku 13. st. Podle písemností založen rakouskými Schenky. Poté ho vlastnili dědici Markvart a Protiva. Dle průzkumů hrad zanikl před polovinou 15. století.

Zaniklá tvrz, která byla postavena pravděpodobně některým z místních vladyků, z nichž jako první se připomíná r. 1353 Vítek ze Slatiny. R. 1418 se potomek Vítka Kunášek píše z Rochova; tvrz byla tehdy patrně opuštěná a časem zanikla. Dnes zde stojí stodola. Místo tvrze upřesnil r. 2001 M. Plaček.

Zámek navazující na renesanční tvrz, vybudovaný v roce 1602 Zikmundem Volfem rovněž v renesančním slohu. V roce 1633 jej získal Zikmundův bratr Fridrich Jankovský, majitel Bítova, jenž byl jeho hlavním rezidenčním sídlem. Od té doby zámek plnil spíše jen hospodářskou funkci statku. A rovněž po roce 1945 sloužil místnímu JZD.