pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Dalešice
Pomník básníka Vítězslava Nezvala z roku 1975 byl odhalen u příležitosti jeho nedožitých 75. narozenin. Autorem je sochař, medailér a vysokoškolský pedagog Jan Simota. Pomník stojí u budovy dalešické školy, ve které v letech 1922–1932 působil jako řídící učitel básníkův otec Bohumil Nezval.
Zámek určený pro občasný pobyt členů jezuitské koleje ve Znojmě byl vybudován po roce 1627, kdy Ferdinand II. jezuitskému řádu přímětické panství postoupil. Po zrušení řádu v roce 1773 převzal zámek Studijní fond. V roce 1794 zámek vyhořel a ztratil svoji rezidenční funkci.
Zaniklý hrad objevený až roku 1985. Původní jméno hrádku neznáme. Nazván po osadě Pulkov. K lokalitě možno přiřadit některou poustku známou z písemností: Urbanice, osada Holawich – r. 1252 držena znojemským probošstvím, Dalibořice.
zámek, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina, Ratibořice
Zámek, jehož doba vzniku není písemně přesně doložena. Ale pravděpodobně byl vybudován v renesanční době, takže všichni držitelé panství ze 17. století zřejmě již sídlili na tomto zámku. Ve 2. polovině 19. století za Reichenbachů ztratil svoji rezidenční funkci i funkci správy dvora. Dnes slouží jako obytný dům.
Vznik původně vrchnostenského domu jako součástí dvora není písemně zachycen. Až v roce 1740 je v klášterním urbáři tento dům poprvé označován jako zámek. V té domě byla obec se dvorem majetkem kláštera dominikánů ve Znojmě. V roce 1926 v rámci I. pozemkové reformy dvůr koupil František Sova a vlastnil jej až do 50. let 20. století.
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Bítov
Rozhledna (30 m, 494 m n. m.) byla postavena v l. 2004–2009 současně s pensionem Rumburak s rekreačním areálem. Rozhlednu nechali postavit manželé Pyskovi, majitelé pensionu. Z vyhlídkové plošiny (26 m) je krásný výhled na Vranovskou přehradu a její okolí, za dobré viditelnosti jsou vidět i Alpy.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Gotický hrad, ze kterého dnes zbyla jen zřícenina, byl založen na počátku 13. st. Podle písemností založen rakouskými Schenky. Poté ho vlastnili dědici Markvart a Protiva. Dle průzkumů hrad zanikl před polovinou 15. století.
Zaniklá tvrz, která byla postavena pravděpodobně některým z místních vladyků, z nichž jako první se připomíná r. 1353 Vítek ze Slatiny. R. 1418 se potomek Vítka Kunášek píše z Rochova; tvrz byla tehdy patrně opuštěná a časem zanikla. Dnes zde stojí stodola. Místo tvrze upřesnil r. 2001 M. Plaček.
Zámek navazující na renesanční tvrz, vybudovaný v roce 1602 Zikmundem Volfem rovněž v renesančním slohu. V roce 1633 jej získal Zikmundův bratr Fridrich Jankovský, majitel Bítova, jenž byl jeho hlavním rezidenčním sídlem. Od té doby zámek plnil spíše jen hospodářskou funkci statku. A rovněž po roce 1945 sloužil místnímu JZD.
Mladší z obou slatinských tvrzí byla vybudována příslušníky rodu Jankovských někdy po roce 1535. Sídelní funkci plnila jen do roku 1602, kdy Zikmund Wolf v těsném sousedství vystavěl renesanční zámek. Dnes je v částečně přestavěné budově tvrze umístěn obecní úřad.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Vranov nad Dyjí
Sloup nechal v r. 1713 zhotovit patron farnosti a tehdejší majitel vranovského dominia hrabě Michal Heřman z Althannu jako památku na morovou epidemii, jež v r. 1680 postihla Vranov. V r. 1831 byl sloup zrenovován z prostředků hraběte Stanislava z Mniszku. Od r. 1958 kulturní památkou.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Jaroměřice nad Rokytnou
Barokní sloup z roku 1716 od Štěpána Pagana. Je ozdoben trojicí soch – sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. Karla Boromejského. Sousoší Nejsvětější Trojice stojí na třech sloupech s kompozitními hlavicemi. Sloup prošel zásadní opravou v roce 1898, při které byly původní sochy nahrazeny kopiemi.
Přímětice
