Turistické cíle v okolí obce Hostim

Klasicistní mohutný kříž z roku 1846, který nechala postavit hraběnka Helena z Mniszku-Lubomirská na památku svému zesnulému manželovi hraběti Stanislavu z Mnizsku na jeho oblíbené vyhlídce. Od kříže je výhled na protilehlý zámek i údolí řeky Dyje.

Hrad v Moravských Budějovicích byl prokázán až přestavbou panského dvora z r. 1657 na sokolský areál v letech 1919-1931. První zprávy z r. 1231, kdy je uváděna budějovická provincie jako vdovský úděl. Zánik asi při požáru města v r. 1532.

Zámek nechal postavit v letech 1666 - 1672 Rudolf Jindřich ze Schaumburku. Vznikl přestavbou čtyř renesančních měštanských domů a radnice se sgrafitovými psaníčky a renesančním portálem s letopočtem 1592. Dnes je zde městské muzeum a knihovna.

Nepatrné terénní zbytky nevelkého hrádku - val, příkopy, část základového zdiva. Vznikl snad okolo poloviny 13. st. Nedochovaly se žádné písemné zmínky.

Zbytky zdiva tvrze, která nahradila dřívější hrad. První zmínka z r. 1353. Zanikla za uherských válek při vpádu Matyáše Korvína r. 1468. Od r. 1490 se uvádí jako pustá.

Původně tvrz přestavena na renesanční zámeček. V 1. čtvrtině 18. stol. jej Ostašovští upravili barokně. V l. 1836–1921 zámek vlastnili Sinové, kteří zde umístili sbírky obrazů, knih a hudebních nástrojů. R. 1921 zámek odkoupil stát, který jej upravil na sociální ústav. Dnes ústav provozovaný ČCE.

Zaniklá tvrz. Byla postavena patrně v 2. pol. 14. stol., neboť je zmiňována r. 1416 při prodeji majetku Annou z Chotěrad Janovi z Bohušic. Jan tvrz hned prodal Mikuláši Florštetovi z Dunajovic, ten ji prodal r. 1447 Lickovi z Plavče. V 16. stol. byla tvrz připojena k Jevišovicím a brzy poté zanikla.

Původní tvrz z poč.16.stol. byla v 17.st.přestavěna na renesanční zámek. V 18.stol. získal podobu barokní. Při přestavbě v klasicistním stylu v letech 1820 – 1830 získal zámek podobu, která se zachovala dodnes.

Zachovalý reliéf hrádku zatím neznámé historie, situovaným na prudce klesajícím výběžku nad dnešní Vranovskou přehradou.

Jeden z mála kvalitních poválečných památníků osvobození vytvořil roku 1946 sochař Miloš Axman. Je tvořen štíhlým žulovým sloupem, na vrcholu s bronzovou alegorickou soškou Vítězství (mužský akt s palmovou ratolestí). Pod sloupem je pamětní deska s křížem a jmény obětí 1. a 2. světové války.

Památník premonstráta, faráře a vynálezce Prokopa Diviše (1698-1765). V Přímětcích vynalézal různé přístroje včetně první konstrukce bleskosvodu. Památník otevřen r. 1936, vedle něj replika bleskosvodu.

Zámek byl vybudován v 1. polovině 18. stol. za Karla Josefa Raduita jako správní sídlo barokního dvora. Po roce 1848 se stal příslušenstvím jevišovického velkostatku, a to až do roku 1945, kdy jej převzalo JZD. Po roce 1989 byl ve zpustlém stavu zprivatizován a soukromý majitel jej v současné době opravuje.