Turistické cíle v okolí obce Újezd

nebo vyberte

Újezd

Jihomoravský kraj,  Znojmo  (ZN)
Nalezeno celkem 149 záznamů, 11 / 13 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 socha sv. Vendelína
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Hrotovice
Postava světce v životní velikosti z 2. čtvrtiny 18. stol., z éry Rodenů z Hirzenau. Autorem je Kaspar Ober, který na Moravě působil od roku 1730. Sochu sv. Vendelína, královského syna a poustevníka, patrona rolníků a pastýřů doplňují jeho atributy – pastýřská hůl, kniha, královská koruna a ovce.
 sousoší Kalvárie
425.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Hrotovice
Trojice kamenných křížů v kované ohrádce představuje pašijovou scénu ukřižovaného Krista mezi dvojicí lotrů. Detailně propracované pískovcové kříže na žulových soklech vytvořil roku 1898 neznámý sochař na zakázku hrotovického mlynáře Františka Otoupala. Kalvárie je památkově chráněna od září 2020.
 špitál s kaplí sv. Kateřiny
420.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Jaroměřice nad Rokytnou
Špitál s kaplí nechal v letech 1671-1672 postavit hofmistr Jana Antonína z Questenberka, Jan Kreutz. Autorem raně barokní budovy byl Jan Křtitel Erna, významný brněnský barokní stavitel. Na špitál navazuje kaple na oktagonálním půdorysu, završená kopulí s lucernou. Sídlí zde kulturní centrum a TIC.
 sýpka
230.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Skalice
Sýpka na návrší byla zbudována počátkem 19. stol., kdy ves patřila hrabatům z rodu Daunů. V r. 1949 se stala součástí nově vzniklého JZD. Dnes patří dědicům Ing. B. Letovského, posledního majitele velké části skalického velkostatku.
 sýpka bývalé Ústřední vojenské zásobárny
420.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Jaroměřice nad Rokytnou
Raně barokní sýpku dal roku 1642 vybudovat majitel jaroměřického panství Gerhard z Questenberka. Používána byla Ústřední vojenskou zásobárnou. Východní křídlo dobudoval Jan Antonín z Questenberka v roce 1648. Dnes budova je v soukromých rukou a stále slouží jako součást hospodářského areálu.
 Tavíkovice
zámek, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Tavíkovice
V renesanční zámek byla koncem 16. stol. přebudována starší tvrz a jeho majitelé se často měnili. Začátkem 20. stol. byl upraven Robertem Goldschmidtem v jednopatrový palác. Dnes je zámek užíván ústavem sociální péče jako forma volného ubytování.
 Templštejn
388.7 m. n.m.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Zřícenina hradu. Vybud. v l. 1281–98 řádem templářů. Po lidvidaci řádu Filipem Sličným r. 1312 maj. Bertold Pirkner, r. 1349 Přibík ze Šelmberka, r. 1379 páni z Lipé (nový palác a další stav. úpr.), r. 1482 páni z Doubravice. Pustý po pol. 16. stol.
 Tulešice
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Tulešice
Zámek byl přestavěn ze starší tvrze, roku 1711. Poslední úpravy zámku proběhly r. 1743. Součástí zámku je i park založený v 18. stol. Dnes je zámek v soukromých rukách a je veřejnosti nepřístupný.
 Tvořihráz
zámek, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Tvořihráz
Barokní zámek založený původně vladyky z Tvořihráze ve 14. stol. jako tvrz. R. 1500 připadla dominikánskému řádu, zanikla při požáru v r. 1634.V r. 1689 vybudovali mniši v Tvořihrázi zámek jako letní sídlo, a jejich majetkem zůstal až do r.1948.
 Újezd
zámek, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Újezd
Zámeček byl postaven v 18. století Berthonidesy z Tyranu. Na začátku 20. stol. byl secesně přestavěn. Dnes je z části využíván jako kanceláře obecního úřadu. Ostatní jeho části, stejně jako okolí je neudržované.
 Únanov
290.0 m. n.m.
zámek, přestavěno, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Únanov
Zmodernizovaný dvojkřídlý patrový zámek vzniklý přestavbou starších správních budov dvora po r. 1882 rodem Dvořáků. Rozsáhlý dvůr vznikl před r. 1750 za Ugartů, později rozšířen a doplněn o palírnu. Dnes soukromý majetek sloužící k zemědělskému podnikání.
 Valeč
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Valeč
Tvrz byla postavena patrně poč. 15. stol., r. 1406 ji od markraběte Jošta koupil Jan Hovorka z Hartvíkovic. Tvrz držela řada majitelů, mj. i Pernštejnové. R. 1534 ji Smil Osovský z Doubravice renesančně přestavěl. Poté se majitelé často střídali, r. 1712 byla přestavěna do dnešní barokní podoby.