Turistické cíle v okolí obce Ratišovice

Gotický hrad, ze kterého dnes zbyla jen zřícenina, byl založen na počátku 13. st. Podle písemností založen rakouskými Schenky. Poté ho vlastnili dědici Markvart a Protiva. Dle průzkumů hrad zanikl před polovinou 15. století.

Mohutné tvrziště po sídle vladyků ze Senorad z pol. 14. st. Po r. 1415 tvrz připojena pány z Lipé k Templštejnu a pravděpodobně zanikla. Dochován hezky přehledný dvoudílný areál tvrziště s valy a příkopy, ovšem beze stop zdiva.

V letech 1831-1839 nechal hrabě František Daun postavit na místě kaple a údajného sídla současný zámek. Kolem vznikl park, v němž se nachází památný platan. Zámek se v r. 1954 stal majetkem České katolické charity, která zde zřídila domov důchodců. Tomuto účelu slouží zámek dodnes.

Zaniklá tvrz, která byla postavena pravděpodobně některým z místních vladyků, z nichž jako první se připomíná r. 1353 Vítek ze Slatiny. R. 1418 se potomek Vítka Kunášek píše z Rochova; tvrz byla tehdy patrně opuštěná a časem zanikla. Dnes zde stojí stodola. Místo tvrze upřesnil r. 2001 M. Plaček.

Zámek navazující na renesanční tvrz, vybudovaný v roce 1602 Zikmundem Volfem rovněž v renesančním slohu. V roce 1633 jej získal Zikmundův bratr Fridrich Jankovský, majitel Bítova, jenž byl jeho hlavním rezidenčním sídlem. Od té doby zámek plnil spíše jen hospodářskou funkci statku. A rovněž po roce 1945 sloužil místnímu JZD.

Mladší z obou slatinských tvrzí byla vybudována příslušníky rodu Jankovských někdy po roce 1535. Sídelní funkci plnila jen do roku 1602, kdy Zikmund Wolf v těsném sousedství vystavěl renesanční zámek. Dnes je v částečně přestavěné budově tvrze umístěn obecní úřad.

Barokní sloup z roku 1716 od Štěpána Pagana. Je ozdoben trojicí soch – sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. Karla Boromejského. Sousoší Nejsvětější Trojice stojí na třech sloupech s kompozitními hlavicemi. Sloup prošel zásadní opravou v roce 1898, při které byly původní sochy nahrazeny kopiemi.

Jeden z nejzachovalejších smírčích křížů v okrese Třebíč; velmi pečlivě opracovaný. Nedaleko se nachází ještě jeden s reliéfem templářského kříže.

Část umělecky zdařilého barokního sousoší z roku 1735, osazena druhotně na masivním kvádrovém podstavci s nečitelným šestiřádkovým latinským nápisem. Podstavec i socha Jezulátka nestojí na původním místě, k faře byly přeneseny. Socha je památkově chráněna v rámci ochrany areálu kostela od r. 1958.

Sochu Panny Marie z roku 1746 vytvořil přední sochař moravského baroka Jiří Antonín Heinz, který závěrečnou etapu své tvorby spojil se Znojmem, kde také roku 1759 zemřel. Socha patří do souboru plenérových plastik, které Heinz v okolí Znojma vytvořil pro jezuity. Památkově chráněná je od roku 1958.

Socha Panny Marie z mušlového vápence byla na dalešickém náměstí slavnostně odhalena ke 100. výročí vzniku Československa v říjnu 2018. Zhotovil ji sochař Josef Červinka z Brna během šesti měsíců. Má připomínat ctnosti a lidské vlastnosti jako je pokora, laskavost, dobročinnost a ohleduplnost.