Turistické cíle v okolí obce Ratišovice

Kostel s komendou byl založen zřejmě ve 13. stol. Řádem německých rytířů. V r. 1421 započala stavba kostelní věže. Na přelomu 15.-16. stol. pozdně goticky přestavěn. V r. 1619 a 1634 vyhořel. V r. 1673 byla farnost povýšena na děkanství. V 70.-80. l. 20. stol. byl kostel zrekonstruován.

Jednolodní orientovaný farní kostel s gotickým jádrem, pozdně renesanční lodí a barokním průčelím. První zmínka o něm je z roku 1260, kdy patřil klášteru v Oslavanech. Mezi lety 1550 až 1625 byl kostel v rukou protestantů. Přestavován v r. 1704, při přestavbě v l. 1892–1894 získal současnou podobu.

Původně gotický farní kostel založený někdy v 1. čtvrtině 13. století prošel četnými úpravami a dnes je kulturní památkou. V letech 1736-1765 zde jako farář působil P. Dr. Prokop Diviš.

Kostel i fara jsou prvně doloženy v r. 1346, kdy se uvádí farář Jan z Únanova. Ve 14. stol. byl kostel upraven v raně gotickém slohu. K další přestavbě došlo v r. 1699. Další úpravy v 19. a 20. stol. Kostel je chráněn jako kulturní památka ČR.

První zmínka o osadě Dobřínsko pochází z roku 1141, už v roce 1298 se uvádí i kostel sv.Prokopa. Má pozdně románské jádro, presbytář je z 15.století, empírově prodloužená a rozšířená loď je z roku 1826.

Raně gotický kostel z 2. pol. 13. stol. má plochostropou loď a presbytář zaklenutý žebrovou klenbou. V kostele jsou 2 oltáře, obraz sv. Petra a Pavla z r. 1888 od Jindřicha Poláška z Brna. Na hlavním oltáři je obraz od malíře Mesmera. Zvon „Václav“ ve věži je z r. 1491.

Kostel zmiňován jako farní již v roce 1263. V pol. 14. stol. přestavěn goticky. Barokní přestavba po požáru z roku 1600. V 2. pol. 17. stol. přistavěna sakristie a zaklenut presbytář. R. 1700 přistavěna věž a r. 1748 kaple svatého Františka Xaverského. R. 2009 byla odkryta původní renesanční omítka.

V pol.18.st. na místě, kde kdysi stávala tvrz, vystavěna rezidence pro louckého opata, v letech 1789-96 přestavěná na barokní zámek. V letech 1948-68 sloužil jako škola. R.1984 přestavěn na rekreační a školící středisko a poč.21.st. změněn na hotel.

Tvrz pravděpodobně založil po zániku hradu Holoubek (1440–1446 ) Beneš z Krhova. V roce 1759, za Františka Rodena z Hirzenau a Hagendorfu proběhla pozdně barokní přestavba. Panství bylo i se zámkem navráceno rodině Odehnalů a začaly opravy.

Poté, co vstoupila v platnost Mnichovská dohoda, došlo k úpravám čs. hranice. U Vranovské Vsi byl k jejímu střežení vyčleněn oddíl SOS pod velením štábního strážmistra četnictva Vladimíra Zásměty. Ten zde byl zastřelen německým vojákem.

Zřícenina hradu z konce 14. století. Nejvíce utrpěl za válek Jiřího z Poděbrad a uherským králem Matyášem Korvínem. Za majitele Václava z Vejtmíle a Žerotic, v roce 1508, se uvádí již jako pustý.

Zámek byl přestavěn v roce 1824 z letního sídla mnichů vídeňským měšťanem Josefem Langem. Roku 1958 se zámek stává domovem pro řádové sestry, později zde bylo zřízeno učiliště. Dnes je zámek v soukromých rukou.