zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Višňové
Půvpdní tvrz přestavěna okolo r. 1600 na renesanční zámek, barokně upraven poč. 18. století. Úpravy r. 1793, současná klasicistní podoba z r. 1831. V současnosti využíván jako výchovný ústav pro chlapce.
Nevelký klasicistní lovecký zámeček s přilehlými objekty nechal v l. 1829-1830 vybudovat Jindřich Vilém III. Haugwitz. Ve vlastnictví jeho rodu zůstal až do r. 1945, kdy přešel do držení státu. Po rekonstrukci v l. 1956-1958 sloužil jako rekreační středisko. V současnosti je školicím střediskem.
voda - přehrada, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Kramolín
Vodní nádrž Dalešice na řece Jihlavě vybudována v letech 1970-1978 jako zásobárna technologické vody pro jadernou elektrárnu Dukovany. Má nejvyšší hráz a největší hloubku vody v ČR. Přečerpávací elektrárna s nádrží Mohelno. Centrum významné rekreační oblasti se sezónní lodní dopravou.
voda - přehrada, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Jevišovice
Nejstarší přehradní nádrž na Moravě vybudována na řece Jevišovce v letech 1894-1897 jako ochrana před povodněmi a zásobárna vody pro cukrovar v Hrušovanech nad Jevišovkou. Leží na západním okraji města Jevišovice. Její hráz prohlášena technickou památkou.
voda - přehrada, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Mohelno
Vodní nádrž Mohelno vybudována na řece Jihlavě jako součást vodního díla Dalešice. Slouží jako zásobárna vody pro jadernou elektrárnu Dukovany. Dokončena r. 1977. Betonová hráz o délce 185 m, šířce 7,75 m a výšce 49 m vytváří jezero dlouhé 7 km. V hrázi je průtočná elektrárna.
voda - přehrada, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Výrovice
Vodní nádrž Výrovice na řece Jevišovce vybudována v letech 1979–1983 k zavlažování ovocných sadů, zajištění provozní vody pro cukrovar v Hrušovanech nad Jevišovkou a rekreaci. Hráz vysoká 16,7 m, dlouhá 220 m a široká 6,4 m vytváří jezero dlouhé téměř 4 km.
voda - vodopád, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Rokytná
Dvoustupňový vodopád na drobném přítoku říčky Rokytné, asi 800 m jihovýchodně od centra stejnojmenné obce. Spodní stupeň má výšku cca 11 m, horní stupeň cca 4 m. V zimě se zde vytváří ledopád.
Zděná pilířová boží muka na čtvercovém půdorysu s hmotově shodnou kaplicí a stanovou střechou, snad z 19. století. Dřík má niky zaklenuté konchou, v kaplici jsou mělčí obdélné niky zakončené obloukem, bez ozdob. Na vrcholu je dvouramenný kovový kříž. Boží muka nejsou památkově chráněná.
Pilířková boží muka s hmotově shodnou kaplicí neznámého stáří. Sokl mají z lomového kamene, dřík a klaplice jsou omítnuty. V kaplici jsou mělké niky zakončené obloukem, v jedné je obrázek Panny Marie. Kryje je stanová střecha zakončená kovovým dvouramenným křížem. Muka nejsou památkově chráněna.
Tzv. "nový zámek" , který ale asi nikdy nebyl skutečnou rezidenci majitelů želetického statku, byl vybudován za Karla Fridricha Kammela-Hardeggera a je ho manželky Anny po roce 1863, když původní "starý zámek" nacházejicí se v sousedícím dvoře nechali zbořit. V r. 1936 jej převzal Alois Fišl a v roce 1947 přešel do majetku státu.
Vlčí kopec
