Turistické cíle v okolí obce Horní Kounice

Socha sv. Metoděje se nachází na terase před kostelem Navštívení Panny Marie. V pořadí 4. ze 7 soch svatých od budovy bývalé školy. Pochází z 50. let 20. století od sochaře Jana Tomáše Fischera. Postava světce v ornátu se štolou kolem krku a s nízkou mitrou na hlavě. V levé ruce drží relikviář.

Socha sv. Prokopa se nachází na terase před kostelem Navštívení Panny Marie. V pořadí 3. ze 7 soch svatých od budovy bývalé školy. Pochází z 50. let 20. stol. od sochaře Jana Tomáše Fischera. Oděný je v řádovém rouchu s kapucí na hlavě. Pravou nohou stojí na hlavě spoutaného ďábla v podobě draka.

Socha ze 3. čtvrtiny 18. stol. od neznámého autora. Světec v životní velikosti stojí na čtyřbokém podstavci, v dolní části rozšířeném. Oblečen je v poutnickém šatě, v ruce drží poutnickou hůl a na zádech mu visí poutnický klobouk. U nohou má psa s chlebem v mordě. Památkově chráněná od roku 1958.

Barokní socha sv. Šebestiána z 1. poloviny 18. století od neznámého autora. Je možné, že její vznik souvisí s činností barokních sochařů v nedalekých Hrotovicích. Račická plastika zobrazuje světce v jeho typické póze, uvázaného u sloupu a probodaného šípy.

Socha sv. Václava se nachází na terase před kostelem Navštívení Panny Marie. Poslední ze 7 soch svatých od budovy bývalé školy. Pochází z 50. let 20. stol. od sochaře Jana Tomáše Fischera. Světec ve zbroji s helmicí na hlavě a se štítem s orlicí; přes ramena má plášť až k zemi, pod ním vyčnívá meč.

Postava světce v životní velikosti z 2. čtvrtiny 18. stol., z éry Rodenů z Hirzenau. Autorem je Kaspar Ober, který na Moravě působil od roku 1730. Sochu sv. Vendelína, královského syna a poustevníka, patrona rolníků a pastýřů doplňují jeho atributy – pastýřská hůl, kniha, královská koruna a ovce.

Socha sv. Vojtěcha z 50. let 20. stol. od sochaře Jana Tomáše Fischera. Stojí nalevo od pomníku obětem světových válek, nedaleko fary. Součást hodnotného souboru soch českých světců na Mariánském náměstí. Socha žehnajícího světce s mitrou na hlavě stojí na hranolovém podstavci.

Trojice kamenných křížů v kované ohrádce představuje pašijovou scénu ukřižovaného Krista mezi dvojicí lotrů. Detailně propracované pískovcové kříže na žulových soklech vytvořil roku 1898 neznámý sochař na zakázku hrotovického mlynáře Františka Otoupala. Kalvárie je památkově chráněna od září 2020.

Sýpka na návrší byla zbudována počátkem 19. stol., kdy ves patřila hrabatům z rodu Daunů. V r. 1949 se stala součástí nově vzniklého JZD. Dnes patří dědicům Ing. B. Letovského, posledního majitele velké části skalického velkostatku.

V renesanční zámek byla koncem 16. stol. přebudována starší tvrz a jeho majitelé se často měnili. Začátkem 20. stol. byl upraven Robertem Goldschmidtem v jednopatrový palác. Dnes je zámek užíván ústavem sociální péče jako forma volného ubytování.

Zřícenina hradu. Vybud. v l. 1281–98 řádem templářů. Po lidvidaci řádu Filipem Sličným r. 1312 maj. Bertold Pirkner, r. 1349 Přibík ze Šelmberka, r. 1379 páni z Lipé (nový palác a další stav. úpr.), r. 1482 páni z Doubravice. Pustý po pol. 16. stol.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze, roku 1711. Poslední úpravy zámku proběhly r. 1743. Součástí zámku je i park založený v 18. stol. Dnes je zámek v soukromých rukách a je veřejnosti nepřístupný.