Turistické cíle v okolí obce Horní Dunajovice

nebo vyberte

Horní Dunajovice

Jihomoravský kraj,  Znojmo  (ZN)
Nalezeno celkem 235 záznamů, 2 / 20 stran, vyhledáno za 0.53 sec
 boží muka
375.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Mašovice
Kamenná Boží muka typická pro tuto část Jižní Moravy. Byla vytvořena z mušlového vápence roku 1639. Mají slepou lucernu na pilířku gotických forem krytou jehlancovitou stříškou s kamenným křížem. Na lucerně je reliéf Krista a nápis: IERG LAGNER SEIN HAOSFRAW AEBRLE 1639. Jsou památkově chráněna.
 boží muka
355.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Přímětice
Neúplná pozdně gotická boží muka s polygonálním dříkem a jednoduchou hlavicí. Z lucerny se zachovala jenom spodní deska a projmutá stanová stříška bez původního ukončení. Na vrcholu je dnes nově kovový dvojramenný kříž, doplněný o kovovou kouli. Boží muka jsou památkově chráněna od května 1958.
 boží muka
317.0 m. n.m.
na Havranickém vřesovišti
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Havraníky
Z bílého kamene vystavěná sloupková boží muka z roku 1635, zřízená nákladem Pavla Platzera a jeho choti Zuzany. V okolí krásná příroda Havranického vřesoviště a viničních tratí. Z místa široký výhled do okolí.
 boží muka
255.0 m. n.m.
v ulici Napajedla
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Znojmo
Barokní boží muka stojí při staré cestě z města k brodu přes řeku Dyji. Mají atypický vzhled - kulatý podstavec, hranolovitý - zužující se - dřík zdobený ornamenty, zasklenou lucernu, ve které je reliéf tváře Krista. Není na nich viditelný žádný nápis ani datace. Vytesána byla z místního vápence.
 Božice
200.0 m. n.m.
hrad, zaniklý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Božice
Archeologickým výzkumem nepotvrzené místo hrádku či tvrze nalézající se na pahorku v jihozápadní části obce Božice.
 Břežany
204.0 m. n.m.
u Znojma
zámek, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj
Doklad o tvrzi pochází z r.1562. Koncem 17. a poč.18. stol. postavili Lichtenštejnové na místě tvrze trojkřídlý barokní zámek, doplněný poč. 19. st. o čtvrté, klasicistní, křídlo. Současným majitelem je Česká provincie Kongregace sester sv. Hedviky.
 Budkovice
tvrz, nepatrné zbytky zdí, nepřístupno, Jihomoravský kraj
Téměř zaniklá tvrz. Budkovice udělovali v léno páni z Lipé, prvně zmiňovány r. 1426. R. 1522 je držel Jan z Heroltic, jemuž je r. 1530 Jan z Lipé uvolnil z manství. R. 1574 Kryštof Josef z Heroltic prodal jejich půlku Berchtoldovi z Lipé, r. 1625 připadla pánům z Lipé i druhá část. Dál se nezmiňují.
 Budkovické hradiště
251.0 m. n.m.
Budkovice II.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Budkovice
Budkovické hradiště pochází z doby železné, horákovské kultury. Leží v lese nad pravým břehem řeky Rokytné při modře značené turistické stezce a jeho rozloha činí asi 0,2 ha.
 Červený most
270.0 m. n.m.
most, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Znojmo
Červený most (90 m dlouhý, 25 m vysoký) je železničním viaduktem, postaveným v l. 1869–70 na tehdy nově budované trase Znojmo-Brno spol. Státní dráhy, pro kterou most postavila spol. Petr Senoruzzi&Togno. Most, postavený převážně z cihel, byl jednou z největších staveb svého druhu v Evropě.
 chrám sv. Rostislava
270.0 m. n.m.
evangelický kostel
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Znojmo
Kostel byl postaven vídeňským architektem Ludwigem Faiglem v l. 1910-1911 pro německé evangelíky. Po odsunu Němců byl kostel dlouhou dobu nevyužíván. V r. 1995 jej získala Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku. Chrám byl nově zasvěcen sv. Rostislavovi, knížeti velkomoravskému.
 Daunův palác
275.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Znojmo
Městský šlechtický palác Daunů vystavěný v 16. stol. na místě dvou středověkých domů. V 18. stol. pozdně barokně přestavován a upravován. V r. 1780 získalo současnou podobu hlavní průčelí.
 Dobřínsko
345.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Dobřínsko
Zaniklá tvrz. Samotná vesnice se prvně zmiňuje r. 1131. Z Dobřínska se píše r. 1278 Vícemil, po něm r. 1310 Mikuláš, poté r. 1367 klerik Pavel. Od r. 1358 byla ves připojena k templštejnskému panství. Pokud tvrz v té době jestě existovala, po sloučení panství byla opuštěna a zanikla.