Turistické cíle v okolí obce Vranov nad Dyjí

Opevněné město Drosendorf s hradem vzniklo kolem r. 1240 nad původní osadou s tvrzí. Bylo obléháno Přemyslem Otakarem II., později Janem Lucemburským a v r. 1406 pány Albrechtem a Janem z Bítova a Cornštejna. Mnohokrát upravované městské hradby jsou nejdochovanějšími v celém Rakousku.

Klasicistní mohutný kříž z roku 1846, který nechala postavit hraběnka Helena z Mniszku-Lubomirská na památku svému zesnulému manželovi hraběti Stanislavu z Mnizsku na jeho oblíbené vyhlídce. Od kříže je výhled na protilehlý zámek i údolí řeky Dyje.

Zámek s dvorem jako nové správní sídlo panství vybudovali počátkem 16. století Eyczingové. Později ve vlastnictví Trautsonů, Auerspergů, Croyů a Waldstein-Wartenbergů. Dnes mateřská a hudební škola.

Původní tvrz z poč.16.stol. byla v 17.st.přestavěna na renesanční zámek. V 18.stol. získal podobu barokní. Při přestavbě v klasicistním stylu v letech 1820 – 1830 získal zámek podobu, která se zachovala dodnes.

Původně lovecký hrádek z pol. 14. stol., tvořen dvěma hrady - starší gotickou částí a předním hradem, který vznikal postupně od 15. stol. R. 1645 dobyt a pobořen Švédy. Starší část zůstala zříceninou, přední hrad byl využíván jako letní lovecké sídlo šlechticů. Od r. 1958 chráněnou památkou ČR.

Vodní hrad byl postaven ve 13. století. V 16. století jej Hans Freisinger nechal přestavět na pohodlnější renesanční zámek chráněný rovněž příkopem. V r. 1724 nechal zámek barokně upravit Matthias Freiherr von Suttner.

Vojenská strážní věž – „špačkárna“, 405 m n. m. Postavena po r. 1951. Je součástí památníku tvořeného částí tzv. železné opony, nepropustné hranice oddělující Československou socialistickou republiku od Rakouska a Německé spolk. republiky.

Zachovalé zříceniny vodního mlýna, šestého v pořadí v lokalitě zvané Devět mlýnů, na pravém břehu řeky Dyje v Národním parku Podyjí. Mlýny zde zmiňovány již k r. 1497. Ve 20. letech 20. stol. upraven v papírnu. Po r. 1945 provoz zastaven a v důsledku existence železné opony areál zlikvidován.

Zámek byl vybudován v 1. polovině 18. stol. za Karla Josefa Raduita jako správní sídlo barokního dvora. Po roce 1848 se stal příslušenstvím jevišovického velkostatku, a to až do roku 1945, kdy jej převzalo JZD. Po roce 1989 byl ve zpustlém stavu zprivatizován a soukromý majitel jej v současné době opravuje.

Zcela zaniklá a archeologickým výzkumem nepotvrzená tvrz mající relativně krátkou dobu trvání. Podle literatury je její vznik datován do 14 století. Zanikla za války mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem. V roce 1471 se uvádí již jako pustá.

Oboustranná výklenková kaple, zvaná poklona, je zasvěcena sv. Jiří a sv. Cyrilovi a Metoději. Pochází z konce 18. století a je památkově chráněna.

Zámek vznikl přestavbou tvrze, zmiň. r. 1371 (Smil z Police). V l. 1444–1520 tvrz rozšířena. R. 1534 přestavěna Janem z Tavíkovic na renesanční zámek. V 18. stol. barokní úprava interiéru (Berchtoldové). Po r. 1945 zámek zestátněn a devastován. Od r. 1989 je v majetku obce, postupně rekonstruován.