Turistické cíle v okolí obce Onšov

Gotický hrad, ze kterého dnes zbyla jen zřícenina, byl založen na počátku 13. st. Podle písemností založen rakouskými Schenky. Poté ho vlastnili dědici Markvart a Protiva. Dle průzkumů hrad zanikl před polovinou 15. století.

Zaniklá tvrz, která byla postavena pravděpodobně některým z místních vladyků, z nichž jako první se připomíná r. 1353 Vítek ze Slatiny. R. 1418 se potomek Vítka Kunášek píše z Rochova; tvrz byla tehdy patrně opuštěná a časem zanikla. Dnes zde stojí stodola. Místo tvrze upřesnil r. 2001 M. Plaček.

Zámek navazující na renesanční tvrz, vybudovaný v roce 1602 Zikmundem Volfem rovněž v renesančním slohu. V roce 1633 jej získal Zikmundův bratr Fridrich Jankovský, majitel Bítova, jenž byl jeho hlavním rezidenčním sídlem. Od té doby zámek plnil spíše jen hospodářskou funkci statku. A rovněž po roce 1945 sloužil místnímu JZD.

Mladší z obou slatinských tvrzí byla vybudována příslušníky rodu Jankovských někdy po roce 1535. Sídelní funkci plnila jen do roku 1602, kdy Zikmund Wolf v těsném sousedství vystavěl renesanční zámek. Dnes je v částečně přestavěné budově tvrze umístěn obecní úřad.

Sloup nechal v r. 1713 zhotovit patron farnosti a tehdejší majitel vranovského dominia hrabě Michal Heřman z Althannu jako památku na morovou epidemii, jež v r. 1680 postihla Vranov. V r. 1831 byl sloup zrenovován z prostředků hraběte Stanislava z Mniszku. Od r. 1958 kulturní památkou.

Barokní sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého ze zogelsdorfského pískovce byl postaven v r. 1728 pravděpodobně jako poděkování za skončení morové epidemie. V r. 1971 zrekonstruován a osvětlen.

Nejvýznamnější vinice České republiky v meandru řeky Dyje v NP Podyjí. Dominantní návrší osídleno již ve starší době kamenné, později hradiště doby bronzové, Keltů i Římanů. Ti zde zavedli pěstování vinné révy, které se rozšířilo ve středověku do současné plochy 11 ha. Slavné jsou zdejší ryzlinky.

Část umělecky zdařilého barokního sousoší z roku 1735, osazena druhotně na masivním kvádrovém podstavci s nečitelným šestiřádkovým latinským nápisem. Podstavec i socha Jezulátka nestojí na původním místě, k faře byly přeneseny. Socha je památkově chráněna v rámci ochrany areálu kostela od r. 1958.

Sochu Panny Marie z roku 1746 vytvořil přední sochař moravského baroka Jiří Antonín Heinz, který závěrečnou etapu své tvorby spojil se Znojmem, kde také roku 1759 zemřel. Socha patří do souboru plenérových plastik, které Heinz v okolí Znojma vytvořil pro jezuity. Památkově chráněná je od roku 1958.

Kvalitní barokní socha u nás nepříliš zpodobňované sicilské světice, panny a mučednice sv. Agáty (Háty), vytvořená před r. 1728 na zakázku znojemských jezuitů. Do prostoru před kostelem byla umístěna druhotně, dnes stojí na mladším hranolovém podstavci. Památkově chráněná je od května 1958.

Umělecky cennou barokní sochu sv. Aloise z Gonzagy vytvořil pro znojemské jezuity roku 1747 významný sochař Jiří Antonín Heinz. Světec je znázorněn v životní velikosti, oblečen v kněžském rouchu. Socha původně stávala mezi Těšeticemi a dvorem Purkrábka. Památkově chráněna je od května 1958.

Barokní sousoší sv. Antonína Paduánského držícího v rukou malého Ježíška u cesty k bývalé poutní kapli Panny Marie nad Popicemi. Vytvořeno v polovině 17. století z bílého kamene.