Turistické cíle v okolí obce Nevojice

Zřiceniny hradu založeného Bernartem z Cimburka v 1. polovině 14. stol. Opuštěn kolem roku 1705, i když jej po nějakou dobu ještě obýval myslivec. Hradní materiál se použil ke stavbě nových hospodářských budov. Z paláce zbyly pouhé zdi.

Při zřizování hřbitova v roce 1885 těžce narušený reliéf tvrze, nacházející se těsně nad kostelem. Dodnes patrná část oblouku vnější stěny příkopu a valu a náznak centrálního pahorku.

Gotickou tvrz postavil zřejmě na počátku 15. století Pardus ze Žeranovic. Tvrz vyrabovanou a vypálenou roku 1637 přestavěli na přelomu 17. a 18. století Petřvaldští z Petřvaldu na obdélný jednopatrový barokní zámeček se zahradou. Zámek bez využití chátrá, v zahradě 250 let starý chráněný jasan.

Trojkřídlý klasicistní zámek byl přestavěn ze straší, tehdy již zaniklé tvrze po roce 1824, kdy se panství stalo majetkem Jana Herringa z Frankensdorfu. V dnešní době budova slouží jako ústav sociální péče.

Zaniklá tvrz, která patřila k bývalé osadě Haluzice. Podle archeol. nálezů se zde žilo v 2. pol. 13. stol. V písemných pramenech se tvrz nezmiňuje. R. 1356 byl majitelem vsi Jindřich z Nevojic, před ním Jaroslav z Jestřabic. R. 1464 byla tvrz pustá, patrně po připojení k většímu panství.

Zámek byl vybudován po vzniku samostatného statku v Hlubočanech jako správcovské a rezidenční sídlo tehdejšího dvora. Bylo to asi kolem roku 1716 kdy cisterciátský klášter z Brna odprodal statek Bernartu Bravantskému z Chobřan. V roce 1948 přešel do majetku státu. Dnes je dvůr se zámkem v soukromých rukou.

V r. 1376 majetek koupili augustiniáni z brněnského konventu u sv. Tomáše, kteří zde založili statek. První doklad o dvoru augustiniánů současného půdorysu lze nalézt v I. vojenském mapování–josefském z let 1764-1783. V současnosti je areál ve špatném stavu.

Zámek byl přestavěn koncem 17. století ze starší tvrze v barokním slohu a roku 1788 byl přebudován ve stylu rokokovém. Dnes je zámek opraven a spolu s rozlehlým parkem patří soukromým majitelům.

Zaniklý hrad zmiňován r. 1353 v predikátu Jindřicha z Nevojic, významné osobnosti své doby. Pro zadlužení hrad postoupen r. 1392 věřitelům z Brna, těmi prodán Jakubu Končekovi z Turovic. R. 1406 přepsán Mikuláši z Ojnic. Zanikl v 15.–16. stol.

Zaniklý hrad, pochází pravd. z obd. středověku, ale může spadat i do obd. pravěku – halštat (v okolí je výskyt opevněných staveb z tohoto obd. poměrně častý). Zanikl pravděpodobně požárem.

Terénní pozůstatky hradu založeného v polovině 14. století. Poslední známý majitel hradu je Vlček, další prameny o Sobůlkách už mlčí. Doba zániku hradu není známa.

Výšinné opevněné hradisko a jedno z nejstarších poutních míst, jež je hluboce spjato s moravskou historií. Doklad velkomoravského výšinného opevněného sídliště s dochovanými relikty opevnění, osídleného nejpozději od pol. 9. stol., je kulturní památkou.