Turistické cíle v okolí obce Bučovice

Současná stavba vznikla v r. 1858 v historizujícím slohu na místě starší synagogy. Byla využívána do 2. světové války, kdy ji poničili nacisté. Následně sloužila jako sklad nábytku. V l. 1994-1998 byla opravena. Dnes využívána Státním okresním archivem.

Původně židovská synagoga, dnes modlitebna Církve čsl. husitské, byla postavena r. 1885 v novorománském slohu. R. 1929 byla odkoupena městem a do r. 1954 sloužila jako městské muzeum. R. 1954 prodána Církvi čsl. husitské a byla stavebně upravena (1955–1957) na sbor dr. Karla Farského (arch. Janák).

Tiskárnu, jejíž výtisky byly značeny „In Monte Liliorum“ (na Liliové hoře), založil r. 1530 Jan Dubčanský ze Zdenína, zakladatel sekty Jednoty habrovanské. Byla přesunuta z Prostějova a tiskařem v ní byl Kašpar Aorgus Prostějovský. V r. 1536 tiskárna zrušena a po smrti zakladatele zanikla i sekta.

Původně tvrz, první zmínka pochází z roku 1336 (majitel Vrchoslav z Uherce). V 1. polovině 17. století tvrz přestavěna v barokní zámek olomouckým proboštem. Roku 1723 získal zámek dnešní podobu (majitelkou Zuzana Gelhornová). Dnes soukromý majetek.

Zaniklá tvrz, o níž je první zmínka údajně vzpomínána už v letech 1368 - 1371. První skutečně dochovanou zmínkou je mramorová deska z roku 1547, která dokladuje opravu tvrze, a kterou nechal zhotovit pán Znáta z Víckova. Posledním záznamem o tvrzi je kupní smlouva z roku 1630. Z tvrze nezůstaly žádné pozůstatky.

Zachovalý reliéf hrádku neznámé historie na úbočí údolí Trkmanky (Bezednice), v nádherném prostředí Ždánického lesa.

Zámek, původně jezuitská rezidence postavená snad koncem 16. století. Po zrušení řádu v roce 1773 byl v majetku Moravského studijního fondu. Od roku 1808 za Linhartů proběhly klasicistní úpravy. V roce 1945 zámek zkonfiskován, poté v něm umístěny kanceláře a byty.

Tvrz, která se připomíná v r. 1397, kdy Klára z Věteřova předala tvrz a ves Hynkovi z Miličína. V r.1409 ji vlastnil Aleš Kužel ze Zeravic. Tvrz byla zničena za husitských válek. V r.1514 se uvádí jako pustá. Dodnes zbylo jen opevnění a valy.

Zděný mlýn holandského typu z r. 1875. Zdivo je z cihel. Mlýn je volně přístupný. Zachované mlecí zařízení ve mlýně již není.

Torzo barokního dvojkřídlého zámku z 2. pol. 17. stol. Od r. 1799 sídlo správy panství. Kolem r. 1853 přestavěn na sýpku a byty. V pol. 20. let 20. stol. majiteli T. a M. Dytrichovi. Po 1948 majetkem JZD, které zbořilo Z křídlo a J výrazně zmodernizovalo. V 90. l. zrestituován a zřízen autoservis.

Zaniklý hrad založil patrně Půta I. z Vildenberka r. 1318 jako své sídlo. Potomky bylo panství s hradem prodáno r. 1371 markraběti Janovi. V l. 1385–1406 markrabětem Joštem panství rozprodáno po částech a hrad brzy zpustl.

Větrný mlýn holandského typu postavený kolem roku 1873 mlynářem Josefem Vítkem. Po roce 1918 byl mlýn vybaven benzínovým motorem a později motorem na koks. V r. 1941 byl provoz úřady ukončen. Naposledy se soukolí mlýna roztočilo v roce 1972.