Turistické cíle v okolí obce Hrušky

Pozdně barokní římskokatolická kaple sv. Bartoloměje byla postavena někdy ve 2. polovině 18. století. V 19. století došlo k úpravám stavby. Dnes je kulturní památkou ČR.

První doklad o kapli lze nalézt v Indikační skice Moravy z let 1837–1843. V té době je zde doložena stavba současného půdorysu zasvěcená sv. Marii (St. Maria). Snad v průběhu 19. století došlo ke změně patrocinia.

Barokní kaple sv. Floriána vybudovaná v letech 1727 až 1728 je cennou uměleckohistorickou památkou a dokladem tohoto stavebního typu v období vrcholného baroka. Stavba je kulturní památkou.

Kaplička sv. Františka z Assisi z roku 1891, pravděpodobně na místě starší stavby. Opravena r. 1927 a 2000. Kříž vedle kaple je z roku 1878. Podstavec kříže byl vytvořen z židovského náhrobního kamene se symbolem šípu a hada Urobora.

Hřbitovní barokní kaple, postavená v letech 1616–1618 rodinou Mensdorffovou. Prý byla zbudována 28 farníky, jako dík přežití morové epidemie v r. 1616. V letech 1997–1998 důkladně opravována. Stavba je na seznamu kulturních památek jako součást areálu kostela.

Zaniklý hrad zmiňovaný spoře již jako pustý (r. 1497 Kepkův pustý kopeček, r. 1531 a 1543 Hrad pustý Kunůvský). K r. 1468 je zánik hradu i s vesnicí Konůvky spojován s tažením vojsk Matyáše Korvína.

Klášter založený Lvem z Klobouk ve 13. stol. Po švédském drancování v 17. stol. byl kostel zbudován v barokním slohu architektem G. P. Tencallou. V roce 1784 byl klášter reformou Jofefa II. zrušen a přeměněn na vojenskou nemocnici, kostel se stal farním.

Zámek dal r. 1589 vystavět opat zábrdovického kláštera jako renesanční rezidenci, v době baroka rozšířena. Po zrušení kláštera v r. 1784 získal zámek náboženský fond. Po r. 1820 interiéry klasicistně upraveny. R.1932 zámek koupilo město. Zámek slouží jako sídlo Městského úřadu, Městského muzea atp.

Tvrziště v zákrutu silnice u č. p. 222 a 216. První zmínka o tvrzi v Kobeřicích je z r. 1366. V r. 1490 zničena, nová tvrz postavena před r. 1539. Byla renes. přestavěna r. 1580 Jindřichem Věžníkem z Věžník. Při stavbě selského stavení byl nalezen valený sklep tvrze, začleněn do objektu.

Zřejmě v 16. stol. za Krčmů z Koněpas vznikl ve vsi dvůr a tvrz, později přestavěná na zámeček. V r. 1834 za Mannerů byl upraven klasicistně a později přebudován na sýpku a ubytovnu pro čeledíny. V r. 1930 statek zanikl a v následujících letech byl spolu se zámečkem značně přestavěn a zmodernizován.

Zaniklá tvrz, která byla postavena někdy ve 14. stol. Jakubem nebo některým z jeho předků. R. 1365 koupil tvrz a vesnici Pavel ze Sovince, r. 1412 je prodal Oldřichovi z Duban. R. 1420 prodej Janu Kočkovi z Říčan. Tvrz zanikla podle všeho v době husitských válek. R. 1481 byla tvrz pustá.

Zaniklá středověká obec existovala již ve 13. stol. (dle archeol. nálezů). Prvně je zmiň. r. 1365 při prodeji Jakubem Pavlovi ze Sovince. R. 1412 koupena Oldřichem z Duban a r. 1420 prodána Janu Kočkovi z Říčan. Zanikla patrně někdy v obd. husitských válek v l.1419-1436. Stávala zde tvrz i kostelík.