Turistické cíle v okolí obce Hrušky

Jednoduchý památník v lesích nad Bílovicemi nad Svitavou připomíná místo, kde brněnský spisovatel Rudolf Těsnohlídek se dvěma přáteli našel r. 1919 před Vánocemi u lesní cesty odložené děvčátko - Lidušku. Její jméno připomíná i rozhledna na vrcholu kopce nad ním.

Torzo lípy u Spáleného mlýna, kde roku 1805 došlo k dohodě mezi Napoleonem a Františkem I. o ukončení války.

Zámek byl postaven po roce 1714 stavitelem Ch. Oedtlem pro Jana Kryštofa z Freienfelsu. Později budovu získala rodina Belcrediů kteří po roce 1819 zámek upravovali do klasicistní podoby. Po navrácení zámku Belcrediům byl zámek zrekonstruován.

Hrad, z kterého zbyly jen malé zbytky, byl postaven v pol. 14. stol, kdy ho vlastnil Bedřich z Lulče, r. 1490 ho prodala Eliška z Lulče. Hrad zanikl asi během válek česko-uherských.

Hradiště osídlené snad v pravěku a době hradištní zabíralo prostor ostrožny o ploše asi 3,5 ha přirozeně chráněné ze tří stran strmými svahy. Na severu bylo opevněno dodnes dobře patrným, 7 metrů širokým příkopem a mohutným valem.

Jedno z největších pravěkých hradišť na Moravě o rozloze 55 ha. Poloha osídlena již v eneolitu, hradiště využíváno v době bronzové, pozdní době laténské a snad i v době hradištní. Částečně dochovány dvě až tři linie valů a příkopů. Narušeno chatovou osadou a lomem, částečně zalesněno.

Mariánský sloup postaven pravděpodobně roku 1720. Na trojbokém pilíři socha Panny Marie Immaculaty. Okolo podstavce sloupu sochy sv. Barbory, Floriána a Jana Nepomuckého a v malé jeskyni v podstavci sloupu figura svaté Rozálie.

Městské hradby byly vybudovány ve 14. a 15. stol. Byly 7 - 8 m vysoké, s ochozem, bastiony, příkopem a bránami; které se nedochovaly – první zanikla koncem 18. stol. a další v l. 1840, 1861, 1903. V 18. stol. ztratilo opevnění svůj význam a bylo postupně bořeno. Jeho fragmenty se zachovaly dodnes.

Dobře patrné tvrziště se zaniklou vsí na výběžku vybíhajícím do údolí přítoku rybníka. První zmínka je z let 1210 a 1237. Od 14. stol. v držení pánů z Mezilesic, kteří žijí ještě počátkem 17. stol, ačkoliv panství vlastní jen do r. 1450. Ves se uvádí r. 1497 jako pustá, r. 1531 je pustá i tvrz.

Mohyla míru byla vybudována v r. 1912 jako memento všem válkám, později byla přistavěná budova muzea. Jde o 1. mírový památník v Evropě, postavený dle návrhu Josefa Fanty. Návrší, na kterém mohyla stojí, 324 m.n.m., je nejvyšším bodem v krajině. Vedle mohyly je pomník brigádě gen. majora Jirčíka.

Ves náleží od 13. stol. velehradskému klášteru, který tu ve 14.stol. nechává jako středisko správy vystavět malou tvrz. V rozmezí l. 1682–1686 byla tvrz pro opata Františka Petra Sylaveckého barokně přestavěna dle návrhu Giovanniho Pietra Tencally na rezidencí velehradských opatů v blízkosti Brna.

Přestavěná budova tvrze ze 14.století, dnes na soukromém pozemku a běžně nepřístupná.