Turistické cíle v okolí obce Hrušky

Zámek byl vybudován po vzniku samostatného statku v Hlubočanech jako správcovské a rezidenční sídlo tehdejšího dvora. Bylo to asi kolem roku 1716 kdy cisterciátský klášter z Brna odprodal statek Bernartu Bravantskému z Chobřan. V roce 1948 přešel do majetku státu. Dnes je dvůr se zámkem v soukromých rukou.

Téměř zaniklý hrad postavený v polovině 15. století. V roce 1464 se připomíná hrad jako pustý. Zanikl zřejmě za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem.

V r. 1376 majetek koupili augustiniáni z brněnského konventu u sv. Tomáše, kteří zde založili statek. První doklad o dvoru augustiniánů současného půdorysu lze nalézt v I. vojenském mapování–josefském z let 1764-1783. V současnosti je areál ve špatném stavu.

Zaniklý hrad zmiňován r. 1353 v predikátu Jindřicha z Nevojic, významné osobnosti své doby. Pro zadlužení hrad postoupen r. 1392 věřitelům z Brna, těmi prodán Jakubu Končekovi z Turovic. R. 1406 přepsán Mikuláši z Ojnic. Zanikl v 15.–16. stol.

Pravěké opevnění, zatím nepotvrzeně ve středověku využito jako základna bojového oddílu. Leží na plochém a širokém výběžku, nad údolím Vítovického potoka, asi 1 km severně od obce.

Zaniklá tvrz ležící v těsné blízkosti pravěkého hradiště. Tvrz a hradiště spolu však nijak nesouvisí. Tvrz není v písemných pramenech zmiňována, předpokládá se, že se zde žilo v 2. pol. 13. stol. a že tvrz zanikla po dostavění blízkého hradu Vildenberka počátkem 14. stol.

Již ve 13. stol zde stál gotický kostelík se špitálem Řádu německých rytířů. Za husitských válek špitál zanikl, ale brzy byl obnoven. V r. 1677 byla kaple přestavěna. Současnou podobu získala v r. 1743. V r. 1795 přistavěna hrobka Kouniců. Před hřbitovní bránou je železný kříž z 19. stol.

Hromadný hrob asi 800 ruských vojáků z bitvy u Slavkova se nachází v obci Prace nad severním břehem Dolního rybníka. Kamenný kříž byl nad ním vztyčen r. 1905 při příležitosti stého výročí bitvy. Památkově je chráněn od roku 1958.

Zámek, původně komenda johanitů postavená někdy během 16. století. V majetku řádu johanitů až do r. 1948, poté užíváno zemědělským družstvem a státním statkem. V současnosti objekt v soukromých rukou.

Kaple byla vybudována zřejmě někdy v 2. polovině 18. stol. V interiéru se nacházela vzácná barokní Madona z pol. 17. stol., kterou nahrazuje replika. Počátkem 21. stol. byla kaple opravena.

Barokní kruhová poutní kaple, vystavěná v první pol. 18. stol. cisterciákem Engelbertem Herrmannem. V interiéru bývala plastika Matky Boží přenesená z Velehradu. Uzavřena byla kolem r. 1784, dochovala se v nezměněné podobě.

Ojedinělá dřevostavba kaple na kamenném základu vznikla v letech 2014-2024 podle projektu arch. Jana Říčného, oceněného několika cenami. Je součástí farnosti Moutnice a konají se v ní pravidelné bohoslužby.