Turistické cíle v okolí obce Hrušky

Dvoukřídlý, zčásti patrový zámek s kaplí sv. Doroty postavený v roce 1694 rajhradským proboštem Benno Brancouzským sloužící pro letní pobyt příslušníků kláštera. Ten jej vlastnil až do roku 1939, kdy byl odprodán do soukromých rukou, od r. 1961 patří státu. Dnes v něm sídlí obecní úřad.

Vrch Santon (296 m.n.m.) měl svůj význam r. 1805 při bitvě u Slavkova, kdy byl opěrným bodem francouzských dělostřelců – tři pásy okopů jsou zachovány dodnes. Tehdy vznikly i jeho názvy – vojákům připomínal egyptský kopec Santon. R. 1979 byl vyhlášen přírodní památkou (vzácné druhy dřevin a zvířat).

Budova někdejší scholasterie byla postavena na přel. 13. a 14. stol. R. 1613 byla radikálně přestavěna. Při další přestavbě počátkem 18. stol. získala svůj dnešní vzhled. R. 1934 se zde usídlilo místní vlastivědné muzeum. V l. 1985-95 byla budova celkově opravena, poté bylo muzeum znovu otevřeno.

Narušené reliéfní zbytky hrádku, patrně ze 13.století.

Vznik zdejšího zámku souvisí s prodejem Šitbořic Náboženským fondem Samuelu Augustovi a Ignáci Neuvallům v r. 1825. Ti vybudovali nový dvůr v Martinicích. Po r. 1891 za Františky Lichtenštejnové a Gustava a Heřmana Springerových byla pro správu statku a pobyt majitelů upravena správní budova, později uváděná jako zámek.

Barokní zámek byl postaven počátkem 18. stol. pravděpodobně Jiřím Antonínem Veleckým. R. 1751 se zámek stal majetkem kláštera ve Vranově. V r. 1814 byl zámek přestavěn na továrnu. A r. 1899 se zámek stal majetkem obce, byla v něm škola a gymnázium.

Zcela zaniklý zámek, který byl centrem biskupského léna, se poprvé připomíná v letech 1704-1705, kdy léno drželi bratři František a Antonín Pachtové z Rájova. Významnými majiteli byli v roce 1872 bratři Mitrovští z Nemyšle.Po roce 1948 jej přebírá stát a v roce 1989 byl v havarijním stavu zbořen.

Barokní zámek stojí na místě román. tvrze řádu něm. rytířů (zač. 13. stol.). V majetku Kouniců nejprve koncem 16. stol. postaven renesanční zámek, poté barokně přestavěn v obd. 90. let 17. stol. – r. 1752, arch. Domenico Martinelli a Ignác Valmaggini. Rekonstrukce v 70. l. 20 stol. a v l. 2004-2012.

Socha sv. Jana Nepomuckého v nezvyklé podobě polopostavy světce na vysokém komolém jehlanu z roku 1766, od brněnského sochaře Jana Adama Nesmanna. Na podstavci je měděná deska se znakem Josefa Karla Biucka z Gerstenfeldu s votivním textem a chronogramem.

Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z r. 1740 od neznámého autora, na současném místě od 30. let minul. stol. Socha zobrazuje světce s jeho obvyklými atributy (v kněžském rouchu, s pěticí hvězd symbolizujících mlčení, které ho podle legendy stálo život, velký krucifix).

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého od neznámého autora pochází z 2. čtvrtiny 18. století. Stojí u křepického kostela a je od roku 1958 památkově chráněna.

Původní renesanční tvrz postavili Sádovští ze Sloupna v 16. stol. Za Dietrichštejnů upravena na trojkřídlý zámek s kaplí zdobenou freskami J. Sterna. Čtvrté křídlo vzniklo později. Historizující přestavbu provedli Mitrovští z Nemyšle po r. 1843.