Turistické cíle v okolí obce Letonice

Stavba současného barokního farního kostela svatého Vavřince byla zahájena v r. 1652, na místě staršího chrámu zničeného požárem. V r. 1847 byla hroutící se kostelní věž podepřena masivním kamenným pilířem. U kostela stojí socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1739 a socha sv. Floriana z r. 1775.

Kostel vznikl přestavbou původní románské kaple, postavené před r. 1222. R. 1378 byla kaple rozšířena v gotickém stavebním slohu. R. 1872 byl hřbitov u kostela zrušen a byl parkově upraven. Přibližně r. 1874 byla přistavěna sakristie. V interiéru je oltář s obrazem od F. Lichta z r. 1802.

Koryčanský kostel prvně vzpomínaný v r. 1350 byl v l. 1636–1697 barokně přestavěn a rozšířen do současné podoby. V r. 1898 byla věž poškozena bleskem, po němž dostala nové zakončení. V interiéru je gotická socha Koryčanské Madony. Nejstarší kostelní zvon je z r. 1638.

V jádru pozdně románský kostel z poloviny 13. stol. Ojedinělý doklad vlivu panonské architektury na Moravě. Upravován v 17. stol., výrazně přestavěn r. 1827. Ve zdivu apsidy jsou odkryty románské slepé arkády.

Kostel v duchu josefínského osvícenského klasicismu nechal postavit r. 1786 Wenzel Anton hrabě Kaunitz – Reitberg. Prostý chrám s honosným antikizujícím portikem.

Pomník připomíná slavnou Bitvu tří císařů, která se odehrála u Slavkova 2.12.1805. Napoleon v ní drtivě porazil rusko-rakouská vojska, přestože byla v převaze. V bitvě padlo 30 tisíc vojáků, pohřbených v hromadných šachtových hrobech – pomník stojí v místě dvou z nich.

Lokalita hrádku v nepříliš výhodné poloze poničená v 30. letech 20. stol. Jeho vznik doložen v 13. stol., první zmínka o existenci pochází z r. 1322, kdy ho prodávají Fricek a Vilém z Egenberka. Jeho zánik lze předpokládat již za markraběcích válek, dle nejmladších nálezů počátkem 15. stol.

Hrad, z kterého zbyly jen malé zbytky, byl postaven v pol. 14. stol, kdy ho vlastnil Bedřich z Lulče, r. 1490 ho prodala Eliška z Lulče. Hrad zanikl asi během válek česko-uherských.

Hradiště osídlené snad v pravěku a době hradištní zabíralo prostor ostrožny o ploše asi 3,5 ha přirozeně chráněné ze tří stran strmými svahy. Na severu bylo opevněno dodnes dobře patrným, 7 metrů širokým příkopem a mohutným valem.

Jedno z největších pravěkých hradišť na Moravě o rozloze 55 ha. Poloha osídlena již v eneolitu, hradiště využíváno v době bronzové, pozdní době laténské a snad i v době hradištní. Částečně dochovány dvě až tři linie valů a příkopů. Narušeno chatovou osadou a lomem, částečně zalesněno.

Městská studna z roku 1839. Její hladina je pouhé dva metry pod úrovní náměstí. Má podobu upraveného kamenného kvádru, který je zakončený tesanou číší. V roce 1950 byla osazena tesaným městským znakem jejímž autorem je V. Hořínek. U studny je deska s vyznačeným 17. poledníkem, který zde prochází.

Kamenné hradby městského opevnění byly vybudovány v 15. stol. V rozích Masarykova náměstí byly tři městské brány – Brněnská, Olomoucká a Kroměřížská, které byly zbořeny v 1. pol. 19. stol. Východní linie hradeb byla dvojitá. Zachovala se jen část hradeb, např. 50 m úsek v ulici Pivovarské.