Turistické cíle v okolí obce Podivice

První písemná zmínka o vsi pochází z r. 1355. Kostel byl postaven v letech 1848-1849 arcivévodou Ferdinandem z Este na starším základu. V r. 1864 byla zřízena fara. Prvním chvalkovickým farářem se stal ivanovický kaplan P. Michal Okáč. Před kostelem stojí empírový kříž z r. 1856.

První zmínka o obci Vícov pochází z roku 1358. Farní kostelík sv. Floriána byl zřízen arcibiskupstvím na náklady obce v roce 1730, vysvěcen v roce 1750. Boční oltář je zasvěcen Panně Marii Růžencové.

Barokní filiální kostel sv. Isidora vznikl v letech 1739-1741 rozšiřující přestavbou starší kaple. K přestavbě velmi přispěl tehdejší farář Jakub Hlávka a následující Franz von Tannenberg. Kostel je nazýván zimní, protože se v něm dříve mše sloužily pouze v zimě.

Barokní kostel byl postaven v l. 1688-1705 na místě pův. chrámu, postaveného před r. 1389. Z pův. kostela byla zachována věž (zvýšena). Nový kostel nechali postavit M. Kafka a M. Klingseisen z Prostějova. V 1. pol. 18. stol. přistavěna mariánská kaple. Mobiliář převážně z 60. a 70. l. 18. stol.

Poškozený kostel z r. 1461 z větší část stržen, obnoven v l. 1727-34. Po poškození vichřicí r. 1777 opraven, provizorní střecha slouží dodnes. Obdélná barokní jednolodní stavba s půlkruhovým závěrem, při kostele gotická hranolová zvonice.

Římskokatolický farní kostel sv. Jana Křtitele s pozdně gotickým středověkým jádrem z 2. poloviny 14. stol. Chrám z počátku plnil i obrannou funkci. Později několikrát zvýšena věž, přistavěna předsíň a sakristie.

Kostel sv. Jana Křtitele stojí snad na místě původního dřevěného kostelíka. Dnešní kostel byl vysvěcen roku 1790, za 2. světové války poškozen a v letech 1954 až 1962 opraven.

Prvně je farní kostel sv. Jiljí ve Studnici zmiňován r. 1342. Po třicetileté válce farnost zanikla a byla obnovena až roku 1731. V té době byl postaven také nový kostel sv. Jiljí, snad v místě původního kostela, z něhož může pocházet i zvon umíráček z r. 1552 umístěný ve věži současné stavby.

Barokní kostel z l. 1700 – 33 od významného italského architekta Domenica Martinelliho ve službách slavkovských Kouniců. Stojí na místě původního kostela ze 14. století.

Vesnice zmiňována již r. 1321. R. 1519 je zmiň. dřevěný kostel (kališnický). Za třicetileté války v l. 1623 a 1642 vypleněn, od r. 1661 katolický. R. 1712 vyhořel po zásahu bleskem, nový barokní kostel postaven v l. 1712–16 (mylně připisován Jan Blažeji Santinimu). V boční kapli léčivý pramen.

Jednolodní kostel s hranolovou věží v západním průčelí, polygonálním závěrem a osovou sakristií byl postaven v letech 1893–94 v novogotickém slohu náhradou za drobnou barokní kapli (zrušena roku 1948). Základní kámen položen 3.6.1893, vysvěcen 28.10.1894. Roku 1993 prošel kostel větší rekonstrukcí.

Kostel vznikl náhradou za kapli z r. 1855, rozšířenou r. 1891. R. 1968 vydáno povolení ke stavbě nového kostela a r. 1971 byla stavba podle návrhu arch. Ludvíka Kolka dokončena. Pro normalizaci po r. 1968 čekal kostel na vysvěcení až do 7. 7. 1991.