Turistické cíle v okolí obce Rousínov

nebo vyberte

Rousínov

Jihomoravský kraj,  Vyškov  (VY)
Nalezeno celkem 214 záznamů, 11 / 18 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 kostel sv. Václava
225.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Rousínovec
Kostel sv. Václava a fara se připomíná od 14. století. Současný vrcholně barokní římskokatolický farní kostel je výsledkem přestavby z let 1718-1734. Původní projekt vypracoval italský architekt a kněz Domenico Martinelli.
 kostel sv. Václava
255.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Holubice
Římskokatolický kostel sv. Václava v Holubicích byl dostavěn roku 1929 podle návrhu Ing. arch. Stanislava Kučery. Jedná se o filiální kostel ve farnosti Pozořice s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.
 kostel sv. Václava
514.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Ruprechtov
Již koncem 19. stol. vznikly snahy vybudovat v Ruprechtově kostel a faru, ale základní kámen filiálního kostela byl položen až r. 1942. Kostel byl vysvěcen 28. září 1946 v den svátku sv. Václava. Ve věži jsou tři zvony (sv. Václav, Marie a sv. František). Fresky jsou dílem Ludvíka Kolka z r. 1963.
 kostel sv. Vavřince
216.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Křenovice
Kostel vznikl přestavbou původní románské kaple, postavené před r. 1222. R. 1378 byla kaple rozšířena v gotickém stavebním slohu. R. 1872 byl hřbitov u kostela zrušen a byl parkově upraven. Přibližně r. 1874 byla přistavěna sakristie. V interiéru je oltář s obrazem od F. Lichta z r. 1802.
 kostel sv. Vavřince
280.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Drnovice
Stavba současného barokního farního kostela svatého Vavřince byla zahájena v r. 1652, na místě staršího chrámu zničeného požárem. V r. 1847 byla hroutící se kostelní věž podepřena masivním kamenným pilířem. U kostela stojí socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1739 a socha sv. Floriana z r. 1775.
 kostel Všech Svatých
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Staré Hvězdlice
V jádru pozdně románský kostel z poloviny 13. stol. Ojedinělý doklad vlivu panonské architektury na Moravě. Upravován v 17. stol., výrazně přestavěn r. 1827. Ve zdivu apsidy jsou odkryty románské slepé arkády.
 kostel Vzkříšení Páně
210.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Slavkov u Brna
Kostel v duchu josefínského osvícenského klasicismu nechal postavit r. 1786 Wenzel Anton hrabě Kaunitz – Reitberg. Prostý chrám s honosným antikizujícím portikem.
 Krchůvek
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Křenovice
Pomník připomíná slavnou Bitvu tří císařů, která se odehrála u Slavkova 2.12.1805. Napoleon v ní drtivě porazil rusko-rakouská vojska, přestože byla v převaze. V bitvě padlo 30 tisíc vojáků, pohřbených v hromadných šachtových hrobech – pomník stojí v místě dvou z nich.
 Křtiny
zámek, zachovalý, není známo, Jihomoravský kraj, Křtiny
V barokní zámek byl přestavěn po roce 1834 Františkem Xaverem z Dietrichsteina ze staršího sídla postaveného zábrdovickými mnichy. Roku 1920 se zámek stává sídlem Školního lesního podniku Vysoké školy zemědělské v Brně.
 Křtiny
Nový zámek
zámek, přestavěno, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Křtiny
Tzv. Nový zámek si nechal pro sebe postavit v roce 1882 Vincent z Bubna-Litic, přičemž ke stavbě použil budovu ovčína vystavěného již v roce 1832. Po roce 1920 se zámek stává majetkem obce, která zde umístila školu, jež zde byla do roku 2001. V současné době budova chátrá a je nevyužita.
 Kuchlov
hrad, zřícenina, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Zřícenina hradu. Vznikl pravd. v 2. pol. 13. stol. Vystavěn patrně příslušníkem rodu z Ceblovic. Hrad zřejmě zajišťoval expanzi jedovnicko-holštejnského dominia. Po zániku rodu v 1. pol. 14. stol. hrad zpustl, možná zanikl při vojenském tažení.
 Kvášov
280.0 m. n.m.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Archlebov
Lokalita hrádku v nepříliš výhodné poloze poničená v 30. letech 20. stol. Jeho vznik doložen v 13. stol., první zmínka o existenci pochází z r. 1322, kdy ho prodávají Fricek a Vilém z Egenberka. Jeho zánik lze předpokládat již za markraběcích válek, dle nejmladších nálezů počátkem 15. stol.