Turistické cíle v okolí obce Starý Hrozenkov

Monumentální trojlodní novogotický římskokatolický farní kostel sv. Cyrila a Metoděje byl postaven v letech 1865–1870. Objekt se dochoval téměř v původní podobě z doby své výstavby bez rušivých zásahů.

Kostel svatého Jakuba Většího v Komni je empírová stavba z let 1842 až 1846. Jednolodní kostel s obdélnou lodí, s pravoúhlým závěrem, sakristií a čtyřbokou věží nad trojúhelníkovým štítem nahradil původní gotický hřbitovní kostel stržený v roce 1868. Kostel je památkově chráněný od roku 1958.

Nejstarší kostel vznikl snad již na přelomu 13.-14. stol. V r. 1704 vypálen a předán protestantům. Od r. 1714 opět katolický. Přestavbu kostela před r. 1804 podpořil patron farnosti nitranský biskup František Xaver Fuchs. Novorenesanční přestavba do dnešní podoby byla dokončena r. 1901.

Kostel se zde prvně připomíná v r. 1577. Na základech staršího chrámu nechal nitranský biskup Ladislav V. Adam Erdödi postavit nový barokní kostel dokončený v r. 1735. Později byl ještě několikrát přestavován a upravován. Koncem 2. světové války značně poškozen.

Kostel patrně z druhé poloviny 17. století se starším jádrem byl po roce 1703 zvýšen a po polovině 18. století rozšířen o boční lodě. V r. 1904 postavena fara. Kromě téměř nedotčeného mobiliáře se v kostele dochoval i soubor pískovcových ostění portálů a oken.

Literatura uvádí založení kostela již před r. 1141, písemně doložen až v 13. st. Prošel mnoha přestavbami, nejzávažnější po r. 1668 a po požáru v r. 1775. R. 1897 přestavěn v novobarokním stylu. Další úpravy v letech 1925, 1956, 1975 a 1983.

Moderní kostel byl postaven v l. 1996-1997 po více než stoletém úsilí o výstavbu nového kostela v Luhačovicích. Výstavba byla opakovaně přerušena světovými válkami nebo sovětskou okupací r. 1968. Až po r. 1989 byl kostel konečně postaven podle projektu architektů Michala Brixe a Petra Franty.

Barokní zámek nechal v r. 1655 vybudovat biskup Juraj II. Selepčéni-Pohronec jako letní sídlo nitranských biskupů. Někdy v letech 1827-1838 byl upraven a rozšířen. V r. 1923 předán redemptoristům k založení kláštera. V letech 1952-1998 charitativní domov. V současnosti opět klášter redemptoristů.

Hrabě Volfgang Serenyi, v místech tvrze vybudoval v l. 1730 – 1738 barokní zámek.

Uhličitý minerální pramen s altánem a parkovou úpravou u vsi Suchá Loz v podhůří Bílých Karpat. Poprvé zmiňován v roce 1580. V letech 1928-1945 zde byly malé lázně. Dnes v majetku obce.

Původní tvrz ze 14. stol. zpustošena za válek Matyáše Korvína s Jiřím z Poděbrad, později znovu obnovena. Poč. 18. stol. koupili Nezdenice Serenyiové, přebudovali tvrz na barokní zámek. Poč. 19. stol. rod Herringů - přestavba na zámek empírový.

Zaniklé lázně (pramen zachován) známé Nezdenickou kyselkou nebo též Kořenkovou kyselkou. Jodový pramen byl znám již v r. 1585 a užíván ke koupelím. V polovině 19. stol. byl pramen stáčen a exportován. Původní lázeňská budova zanikla koncem 19. stol.