Turistické cíle v okolí obce Strání

Farní kostel sv. Jana Křtitele se vzpomíná od 13. stol. Později přistavěna renesanční věž. V 17. stol. barokně přestavěn. Po r. 1733 sloužil jako filiální. V r. 1784 byl odsvěcen a sloužil jako skladiště. Od r. 1920 nově vysvěcený chrám Mistra Jana Husa užívá Církev československá husitská.

Kostel sv. Petra a Pavla v Horním Němčí je středověkého původu v barokní podobě z let 1763-1764 s pozdějšími úpravami. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1992 chráněnou kulturní památkou.

Gotický kostel byl postaven v obd. 1400–1410 na místě staršího kostela (zmiň. r. 1322), nový kostel se zmiňuje až r. 1424. Kolem r. 1654 byl kostel renesančně opraven. R. 1770 byla přistavěna věž. Vnitřní zařízení kostela je převážně barokní. Stavba patří mezi národní kulturní památky Slovenska.

Kostel patrně z druhé poloviny 17. století se starším jádrem byl po roce 1703 zvýšen a po polovině 18. století rozšířen o boční lodě. V r. 1904 postavena fara. Kromě téměř nedotčeného mobiliáře se v kostele dochoval i soubor pískovcových ostění portálů a oken.

Hlucký kostel s farou se uvádí od 1. poloviny 16. století. Na přelomu 17. a 18. století opevněn. Do současné podoby byl kostel sv. Vavřince přestavěn v letech 1735-1741 zásluhou knížete Jana Nepomuka Karla z Lichtenštejna. Nová fara byla postavena v r. 1780 zásluhou faráře Františka Stárka.

Zřícenina pozdně románského opevněného kostela postaveného zřejmě kolem r. 1240. Prvně je zmiňován v r. 1299. Později goticky a renesančně upraven. Kostel fungoval do počátku 19. stol. První rekonstrukce proběhla v r. 1968.

Město nad brodem přes řeku Olšavu sloužilo od počátku jako pomezní pevnost na hranici Moravy a Uherska. Ve 13. století bylo opatřeno hradební zdí a čtyřmi branami. Zbytky zdi se dochovaly na jihu a severu, z městských bran se dochovala jediná, která dnes slouží jako vstup do Muzea J. A. Komenského.

Již v dobách Velké Moravy bylo na místě Beckova slovanské sídliště. Ve středověku se Beckov stal významným opevněným trhovým městečkem, chráněným hradbou a příkopem. Ve 2. pol. 18. stol. již opevnění ztratilo význam a bylo postupně odstraněno. Některé pozůstatky hradeb se však zachovaly dodnes.

Uhličitý minerální pramen s altánem a parkovou úpravou u vsi Suchá Loz v podhůří Bílých Karpat. Poprvé zmiňován v roce 1580. V letech 1928-1945 zde byly malé lázně. Dnes v majetku obce.

Barokní útulek byl vybudován v r. 1713 za primátora Pavla Hájka. Hodnotná budova vznikla na místě staršího renesančního domu dochovaného v jádře. Objekt sloužil jako špitál, útulek pro staré a chudé měšťany a později i jako kasárna.

Původní tvrz ze 14. stol. zpustošena za válek Matyáše Korvína s Jiřím z Poděbrad, později znovu obnovena. Poč. 18. stol. koupili Nezdenice Serenyiové, přebudovali tvrz na barokní zámek. Poč. 19. stol. rod Herringů - přestavba na zámek empírový.

Zaniklé lázně (pramen zachován) známé Nezdenickou kyselkou nebo též Kořenkovou kyselkou. Jodový pramen byl znám již v r. 1585 a užíván ke koupelím. V polovině 19. stol. byl pramen stáčen a exportován. Původní lázeňská budova zanikla koncem 19. stol.