Turistické cíle v okolí obce Suchá Loz

Farní, původně gotický kostel. Dnešní podoba pochází z první poloviny 17. století, kdy byly přistavěny dvě kaple. Tři oltáře jsou zdobeny Raabovými obrazy.

Farní kostel sv. Jana Křtitele se vzpomíná od 13. stol. Později přistavěna renesanční věž. V 17. stol. barokně přestavěn. Po r. 1733 sloužil jako filiální. V r. 1784 byl odsvěcen a sloužil jako skladiště. Od r. 1920 nově vysvěcený chrám Mistra Jana Husa užívá Církev československá husitská.

Kostel patrně z druhé poloviny 17. století se starším jádrem byl po roce 1703 zvýšen a po polovině 18. století rozšířen o boční lodě. V r. 1904 postavena fara. Kromě téměř nedotčeného mobiliáře se v kostele dochoval i soubor pískovcových ostění portálů a oken.

Hlucký kostel s farou se uvádí od 1. poloviny 16. století. Na přelomu 17. a 18. století opevněn. Do současné podoby byl kostel sv. Vavřince přestavěn v letech 1735-1741 zásluhou knížete Jana Nepomuka Karla z Lichtenštejna. Nová fara byla postavena v r. 1780 zásluhou faráře Františka Stárka.

Literatura uvádí založení kostela již před r. 1141, písemně doložen až v 13. st. Prošel mnoha přestavbami, nejzávažnější po r. 1668 a po požáru v r. 1775. R. 1897 přestavěn v novobarokním stylu. Další úpravy v letech 1925, 1956, 1975 a 1983.

Moderní kostel byl postaven v l. 1996-1997 po více než stoletém úsilí o výstavbu nového kostela v Luhačovicích. Výstavba byla opakovaně přerušena světovými válkami nebo sovětskou okupací r. 1968. Až po r. 1989 byl kostel konečně postaven podle projektu architektů Michala Brixe a Petra Franty.

Lázeňské divadlo v Luhačovicích slouží veřejnosti již přes sto let. Je vyhledávaným místem návštěvníků zdejších lázní.

Telekomunikační věž z roku 2001 opatřená vyhlídkovým ochozem ve výšce 18 m, umožňující výhled na Uherský Brod, Bíle Karpaty a Chřiby.

Hrabě Volfgang Serenyi, v místech tvrze vybudoval v l. 1730 – 1738 barokní zámek.

Město nad brodem přes řeku Olšavu sloužilo od počátku jako pomezní pevnost na hranici Moravy a Uherska. Ve 13. století bylo opatřeno hradební zdí a čtyřmi branami. Zbytky zdi se dochovaly na jihu a severu, z městských bran se dochovala jediná, která dnes slouží jako vstup do Muzea J. A. Komenského.

Uhličitý minerální pramen s altánem a parkovou úpravou u vsi Suchá Loz v podhůří Bílých Karpat. Poprvé zmiňován v roce 1580. V letech 1928-1945 zde byly malé lázně. Dnes v majetku obce.

Tvrz s poměrně zachovalým jádrem, jejíž doba vzniku není zachycena v žádných písemnostech. Odhaduje se, že polovinu 15. století již nepřežila. Areál tvrziště dnes z valné části zastavěn rodinnými domky.