Turistické cíle v okolí obce Nedakonice

Zřiceniny hradu založeného Bernartem z Cimburka v 1. polovině 14. stol. Opuštěn kolem roku 1705, i když jej po nějakou dobu ještě obýval myslivec. Hradní materiál se použil ke stavbě nových hospodářských budov. Z paláce zbyly pouhé zdi.

Církevní areál založený poč. 9. století západními misionáři. Po návratu sv. Metoděje z bavorského zajetí sloužil zřejmě jako jeho sídlo. Zanikl na konci 9. st., kostel v 10. stol. obnoven jako pohřební kaple, sloužil do 13. stol. Je považován za místo hrobu knížete Svatopluka a arcibiskupa Metoděje.

Archeologická lokalita s pozůstatky kostela asi z počátku 9. stol. V r. 1202 se chrám uvádí jako pustý. Definitivně zanikl v 80. letech 17. stol. Základy byly objeveny r. 1911. V letech 1999-2000 vznikl vedle základů chrámu nový kostelík sv. Jana Křtitele, který je jeho hypotetickou rekonstrukcí.

Tvrziště Dolní Hrádek na Velehradě je zmiňováno v letech 1428 a 1459. Archeologicky zaměřeno v r. 2015 arch. R. Vrlou. Pravděpodobně předsunuté opevnění kláštera, chránící přechod říčky Salašky.

Gotickou tvrz postavil zřejmě na počátku 15. století Pardus ze Žeranovic. Tvrz vyrabovanou a vypálenou roku 1637 přestavěli na přelomu 17. a 18. století Petřvaldští z Petřvaldu na obdélný jednopatrový barokní zámeček se zahradou. Zámek bez využití chátrá, v zahradě 250 let starý chráněný jasan.

Zámek vzniklý v barokním duchu před rokem 1650 za opata Jana Greifenfelse z Pilsenburka. Byl součásti dvora a sloužil k občasnému pobytu příslušníků velehradského cisterciáckého kláštera, do jehož majetku Domanín tehdy patřil. V roce 1883 jej převzal Katolický spolek arcidiecéze olomoucké. Dnes je sídlem obecního úřadu.

Tvrz z roku 1391. Dobyta při česko-uherských válkách. Poté renesančně přestavěna. Dnes využívána pro kulturní účely.

Při říčce Salašce na Velehradě měly stávat dvě tvrze. Po Horním Hrádku se dochovalo valové opevnění. Lokalita byla zevrubně zkoumána v r. 1940, kdy se potvrdil středověký původ. Význam opevnění však není zcela jasný a čeká stále na řádný archeologický průzkum.

Výšinné opevněné hradisko a jedno z nejstarších poutních míst, jež je hluboce spjato s moravskou historií. Doklad velkomoravského výšinného opevněného sídliště s dochovanými relikty opevnění, osídleného nejpozději od pol. 9. stol., je kulturní památkou.

Hvězdárna byla založena v r. 1960. V r. 1964 byla zapojena do celostátní sítě pro foto bolidů, kterou řídí Astronomický ústav AV ČR. Je zde dalekohled Cassegrain o průměru hl. zrcadla 150mm a ohniskové vzdálenosti 2250mm výroby Carlzeiss Jena. Další technika je v pojízdných kopulkách na nádvoří.

Stavba kostela, semináře a gymnázia započala v roce 1654. V r. 1681 poničil rozestavěné budovy požár a v roce 1695 výbuch nedaleké Červené věže. V roce 1737 byla stavba dokončena. Roku 1776 objekty převzala armáda, která zde sídlila do roku 1945. Dnes zde sídlí Slovácké centrum kultury a tradic.

Celodřevěná rozhledna, téměř 11 metrů vysoká, nahoru vedlo 39 schodů. Byla otevřena 4. listopadu 2006 na místě bývalé vodárny. Stála nad obcí Hýsly na stejnojmenném vrchu a byla celoročně volně přístupná. Pro zchátralost zbořena r. 2016.