sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Zlínský kraj, Dolní Lhota
Novodobý kostel Panny Marie Karmelské v Dolní Lhotě byl postaven v letech 2006-2014. Je filiálním ve farnosti Horní Lhota a konají se v něm pravidelné bohoslužby.
Barokní poutní kostel vznikl přestavbou pův. kapličky Panny Marie Sněžné z r. 1735, kterou dal postavit nad zázračně léčivým pramenem hrabě Wolfgang Serenyi. Pramen údajně vytryskl ze země r. 1711. R. 1750 byla kaplička přestavěna na malý kostel. V kostele visí jedinečný obraz Panny Marie kojící.
Projekt novogotického kostela vypracoval Václav Wittner. Na jaře r. 1909 byly stavební práce zahájeny. Základní kámen posvětil kroměřížský probošt Dr. Antonín Cyril Stojan. Dne 24. září 1911 byl chrám Povýšení svatého Kříže vysvěcen Dr. Karlem Wisnarem. V r. 2000 prohlášen za kulturní památku.
Současný barokní římskokatolický farní kostel sv. Andělů strážných byl postaven v letech 1741-1752. Dne 3. listopadu 1752 kostel požehnal Josef Schpluchovský. V r. 1947 byly pořízeny 3 nové zvony. Dne 5. listopadu 1993 byl chrám slavnostně konsekrován Mons. Janem Graubnerem.
Monumentální trojlodní novogotický římskokatolický farní kostel sv. Cyrila a Metoděje byl postaven v letech 1865–1870. Objekt se dochoval téměř v původní podobě z doby své výstavby bez rušivých zásahů.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Zlínský kraj, Horní Lhota
Barokní kostel sv. Diviše v Horní Lhotě pochází z doby kolem roku 1700, věž byla přistavěna roku 1746. Farní kostel je od roku 1958 kulturní památkou a konají se v něm pravidelné bohoslužby.
Římskokatolický farní kostel sv. Filipa a Jakuba od vídeňského arch. Schuellera z Brna byl vybudován na místě staršího chrámu v letech 1870–1873 v novogotickém slohu. Před kostelem stojí kamenný kříž.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Zlínský kraj
Farní, původně gotický kostel. Dnešní podoba pochází z první poloviny 17. století, kdy byly přistavěny dvě kaple. Tři oltáře jsou zdobeny Raabovými obrazy.
Farní kostel sv. Jana Křtitele se vzpomíná od 13. stol. Později přistavěna renesanční věž. V 17. stol. barokně přestavěn. Po r. 1733 sloužil jako filiální. V r. 1784 byl odsvěcen a sloužil jako skladiště. Od r. 1920 nově vysvěcený chrám Mistra Jana Husa užívá Církev československá husitská.
Kostel sv. Martina z poč. 15. stol. přestavěn r. 1642 ve zděný. 1664 poškozen nájezdem Turků. R. 1672 rozšířen Serényi a 1790–98 renovován. Pod jižní boční kaplí se nachází hrobka hrabat Serényiů.
Kostel patrně z druhé poloviny 17. století se starším jádrem byl po roce 1703 zvýšen a po polovině 18. století rozšířen o boční lodě. V r. 1904 postavena fara. Kromě téměř nedotčeného mobiliáře se v kostele dochoval i soubor pískovcových ostění portálů a oken.
Literatura uvádí založení kostela již před r. 1141, písemně doložen až v 13. st. Prošel mnoha přestavbami, nejzávažnější po r. 1668 a po požáru v r. 1775. R. 1897 přestavěn v novobarokním stylu. Další úpravy v letech 1925, 1956, 1975 a 1983.
