Turistické cíle v okolí obce Nezdenice

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého na návsi v Kladné z r. 1745. Od r. 1958 na seznamu kulturních památek. R. 2024 zrestaurována. Mírně podživotní socha světce v kontrapostu oděna do kanovnického roucha s biretem na hlavě. Oběma rukama drží kříž s korpusem Ježíše Krista.

Gotický hrad je poprvé uváděn r. 1360, kdy patřil Albertu ze Šternberka. Hrad r. 1449 stavové vykoupili a postoupili ho čtveřici šlechticů. Byl opuštěn teprve po výstavbě Nového Světlova nad Bojkovicemi a r. 1517 se uvádí jako pustý.

Starý židovský hřbitov neznámého stáří. Nejstarší známé náhrobky byly datovány do počátku 17. století. Používán byl přibližně do roku 1870, kdy byl v Uh. Brodu zřízen nový hřbitov. Za nacistické okupace byl hřbitov devastován a po válce bylo přibližně 80 zbylých náhrobků přemístěno na nový hřbitov.

Zbytky příkopů a valů sídla mimořádné velikosti v místě hřbitova. Hrad byl založen v r. 1353, pány ze Strání, bratry Pavlem a Ctiborem. Za husitských válek byl zpustošen. V r. 1502 skončil v rukou Jana z Kunovic a byl připojen k ostrožskému panství. Následně byl opuštěn.

Lovecký zámeček Lichtenštejnů vznikl někdy po r. 1650 přestavbou starší budovy panského dvora. V 18. stol. se uvádí jako správní budova, sídlo lesní správy a zájezdní hostinec. V současnosti slouží jako penzion a restaurace.

Zcela zaniklé tvrziště, jehož datum vzniku není písemně doloženo. Jeho prvním majitelem byl údajně Jakub. Tvrziště zaniklo během válek ve druhé polovině 15. století.

Původně hrad vybudovaný za Přemysla Otakara II. Pobývali zde panovníci (Karel IV., Zikmund, Matyáš Korvín). R. 1512 byl opuštěn a chátral. V r. 1645 zpustošen Švédy. Na poč.18. st. zde postavili Kounicové barokní lovecký zámeček zvaný Baráník.

Hrad se uvádí až roku 1338. O jeho existenci ve 13. a 14. století svědčí nález grošů Václava II. Od 14. století hrad ztrácel funkci a postupně mizel. Poslední budovy hradu zničeny za třicetileté války a místně na ně navázal pozdější kounický zámek.

Rozhledna stojí na Velkém Lopeníku, 911 m n.m., druhém nejvyšším vrcholu Bílých Karpat, na hranici se Slovenskou republikou. Je vysoká 22 m, plošina ve výšce 20 m s výhledem na Bílé Karpaty. Otevřena 16.7.2005.

Zaniklá tvrz z pol. 14. stol., první písemná zmínka z r. 1500. Časté střídaní majitelů, pravděp. zanikla za třicetileté války, nejpozději však za tatarského vpádu r. 1663 a nebyla již obnovena.

Terénní pozůstatky tvrziště ve svahu nad sz. částí obce. Z tvrze se zachovaly výrazné náznaky příkopu, valu a centrálního svažitého pahorku s mohutným štítovým valem. Tvrz založena ve 2. pol. 13. století. Opuštěna v pol. 15. stol.

Výrazné pozůstatky velkého tvrziště v podobě pahorku jádra, okružního příkopu a valu v jv. části obce. Založena pány z Vlachovic po pol. 15. stol. Za Forgáčů ztratila sídelní funkci. Od konce 17. stol. chátrá a rozebráním na stavební materiál zaniká.