Turistické cíle v okolí obce Jalubí

Starý zámek postavili v pol. 17. st. Rottalové. Horní část rezidenční a obytná, spodní vězení. Od r. 1876 v patře kanceláře a byty, dole sýpky a vězení. V r. 1898 přistavěn soudní úřad. V r. 1925 zámek získává olomoucké arcibiskupství a spořitelna, ta část zámku zbourá a vystaví svoji budovu.

Zaniklá tvrz, kterou patrně vystavěl Šťastný z Korotína, jenž získal Nedachlebice s pustým tvrzištěm r. 1521. Samotné tvrziště se uvádí už r. 1517. Po připojení k Uherskému Brodu počátkem 17. stol. tvrz ztratila sídelní funkci a sloužila provozu přilehlého dvora. Dnes jen patrná vyvýšenina.

Ve vsi stávala tvrz, která se připomíná pouze v roce 1376, kdy ji Jeneč z Věžek prodal Radslavu z Krakovce a Olšan. Tvrz snad zanikla někdy během válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem na přelomu 14.-15. století. Po tvrzi se nedochovaly žádné stopy a není známo, kde stála.

Koncem r. 1420 vznikl opevněný Nový Tábor radikálních husitů, založen Bedřichem ze Strážnice a Tomášem z Vizovic na dnes zaniklém Nedakonickém ostrově u řeky Moravy u stejnojmenné obce. Zánik již na podzim r. 1421. Kdysi hlavní opěrný bod husitů na Moravě.

Lovecký zámek nechal v letech 1903-1905 pro svoji budoucí manželku Josefínu Horovou postavit hrabě Václav Kounic. Po konfiskaci majetku přešel do vlastnictví státu, ale již v 70. letech zůstal nevyužitý a chátral, až byl r. 1981 zbořen. V r. 2016 proběhlo odkrytí a konzervace základového zdiva

Zámek postaven v letech 1629-1638 Janem Arnoštem Plateisem z Plattensteina na místě starší tvrze. Později přeměněn v klášter, sklady, školu SNB, dnes v soukromém vlastnictví.

Tvrz vznikla zřejmě počátkem 15. stol. V r. 1437 se uvádí rytíř Vavřinec Smetana z Osvětiman. V r. 1517 se již tvrz uvádí jako pustá. Zda byla později ještě obnovena, není známo. Dodnes se její zbytky, sklepení a části zdiva, nacházejí v domě č. p. 61.

Zcela zaniklý zámek či lovecký zámeček, který byl postaven za vlády Marie Anny z Rotalu, provdané Dietrichštejnové, v místě bývalé tvrze, jež byla soušásti dvora. Poprvé je připomínán v pozůstalosti této panovnice v roce 1767. Posledním rodem, který vlastnil zámek před pozemkovou reformou v letech 1923 - 1926, byl rod Baltazzi.

Památník postaven nad základy kamenného velkomoravského kostela z 9. století s přilehlým pohřebištěm. Lokalita byla objevena r. 1949, památník otevřen v r. 1969. V l. 2008–09 generální rekonstrukce památníku (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti). Památník s novou expozicí otevřen r. 2010.

Na přelomu 16. a 17. stol. se v Kunovicích uvádí zámek starobylého původu a při něm panský dvůr. Později se zámek stal součástí dvora. V průběhu 18. a 19. stol. byl komplex upravován. V r. 1994 prohlášen kulturní památkou. Po rekonstrukci v letech 2008–2011 slouží mimo jiné jako restaurace.

Panský velkostatek Lichtenštejnů vznikl na přelomu 17. a 18. století. Později byl několikrát upraven, zejména koncem 19. a v 1. polovině 20. století, kdy došlo k demolici jižní části dvora. V r. 2018 bylo kvůli vysokým nákladům na záchranu areálu rozhodnuto o demolici většiny zbývajících budov.

Dobře dochované terénní pozůstatky sídla na pomezí hradu a tvrze při zaniklé vsi prvně uváděné v r. 1350 jako majetek Herborta z Podhradí. V r. 1464 se uvádí tvrz jako pustá, ale patrně byla ještě utilitárně využívána. V r. 1501 bylo pusté již celé Podhradí.