Turistické cíle v okolí obce Jalubí

Dřevěná rozhledna zpřístupněná veřejnosti v roce 1999, po přístavbě dalšího patra dnes dosahuje výšky asi 8 m.

Raně středověké mohylové pohřebiště Tabarky představuje 15 dochovaných mohyl z poslední třetiny 9. a první poloviny 10. století. Lokalita byla archeologicky zkoumána v 80. letech 19. století a v r. 1909.

Pozůstatky nedokončeného mostu tzv. Baťovy dálnice na hřebenu Chřibů se nacházejí při červené hřebenovce mezi rekreační osadou Bunč a nejvyšším vrcholem Brdo (587 m n. m.), na němž stojí kamenná rozhledna.

Zaniklá tvrz je prvně zmiňována r. 1366 (dle archeol. výzkumu stála již ve 13. stol.). Nejvýznamnějšími držiteli byli r. 1386 Heralt z Kunštátu a v l. 1420–1460 páni z Tvorkova. Po r. 1511 byla vybudovaná nová tvrz na jiném místě a tato zanikla. Místo nové tvrze bylo protipovodňově upraveno.

Barokní, klasicistně upravený trojkřídlý zámek s rozsáhlým parkem. Postaven Leopoldem z Rottalu v pol. 18. stol. Sňatkem jeho dcery Marie Anny přešel zámek do vlastnictví Dietrichsteinů. Později však často střídal majitele. Jedním z nich byl i Baťa. Nyní soukromý a částečně přístupný.

Starý zámek postavili v pol. 17. st. Rottalové. Horní část rezidenční a obytná, spodní vězení. Od r. 1876 v patře kanceláře a byty, dole sýpky a vězení. V r. 1898 přistavěn soudní úřad. V r. 1925 zámek získává olomoucké arcibiskupství a spořitelna, ta část zámku zbourá a vystaví svoji budovu.

Zaniklá tvrz, kterou patrně vystavěl Šťastný z Korotína, jenž získal Nedachlebice s pustým tvrzištěm r. 1521. Samotné tvrziště se uvádí už r. 1517. Po připojení k Uherskému Brodu počátkem 17. stol. tvrz ztratila sídelní funkci a sloužila provozu přilehlého dvora. Dnes jen patrná vyvýšenina.

Ve vsi stávala tvrz, která se připomíná pouze v roce 1376, kdy ji Jeneč z Věžek prodal Radslavu z Krakovce a Olšan. Tvrz snad zanikla někdy během válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem na přelomu 14.-15. století. Po tvrzi se nedochovaly žádné stopy a není známo, kde stála.

Koncem r. 1420 vznikl opevněný Nový Tábor radikálních husitů, založen Bedřichem ze Strážnice a Tomášem z Vizovic na dnes zaniklém Nedakonickém ostrově u řeky Moravy u stejnojmenné obce. Zánik již na podzim r. 1421. Kdysi hlavní opěrný bod husitů na Moravě.

Lovecký zámek nechal v letech 1903-1905 pro svoji budoucí manželku Josefínu Horovou postavit hrabě Václav Kounic. Po konfiskaci majetku přešel do vlastnictví státu, ale již v 70. letech zůstal nevyužitý a chátral, až byl r. 1981 zbořen. V r. 2016 proběhlo odkrytí a konzervace základového zdiva

Zámek postaven v letech 1629-1638 Janem Arnoštem Plateisem z Plattensteina na místě starší tvrze. Později přeměněn v klášter, sklady, školu SNB, dnes v soukromém vlastnictví.

Tvrz vznikla zřejmě počátkem 15. stol. V r. 1437 se uvádí rytíř Vavřinec Smetana z Osvětiman. V r. 1517 se již tvrz uvádí jako pustá. Zda byla později ještě obnovena, není známo. Dodnes se její zbytky, sklepení a části zdiva, nacházejí v domě č. p. 61.