Turistické cíle v okolí obce Sušice

Církevní areál založený poč. 9. století západními misionáři. Po návratu sv. Metoděje z bavorského zajetí sloužil zřejmě jako jeho sídlo. Zanikl na konci 9. st., kostel v 10. stol. obnoven jako pohřební kaple, sloužil do 13. stol. Je považován za místo hrobu knížete Svatopluka a arcibiskupa Metoděje.

Archeologická lokalita s pozůstatky kostela asi z počátku 9. stol. V r. 1202 se chrám uvádí jako pustý. Definitivně zanikl v 80. letech 17. stol. Základy byly objeveny r. 1911. V letech 1999-2000 vznikl vedle základů chrámu nový kostelík sv. Jana Křtitele, který je jeho hypotetickou rekonstrukcí.

Tvrziště Dolní Hrádek na Velehradě je zmiňováno v letech 1428 a 1459. Archeologicky zaměřeno v r. 2015 arch. R. Vrlou. Pravděpodobně předsunuté opevnění kláštera, chránící přechod říčky Salašky.

Zámek vzniklý v barokním duchu před rokem 1650 za opata Jana Greifenfelse z Pilsenburka. Byl součásti dvora a sloužil k občasnému pobytu příslušníků velehradského cisterciáckého kláštera, do jehož majetku Domanín tehdy patřil. V roce 1883 jej převzal Katolický spolek arcidiecéze olomoucké. Dnes je sídlem obecního úřadu.

Tvrz z roku 1391. Dobyta při česko-uherských válkách. Poté renesančně přestavěna. Dnes využívána pro kulturní účely.

Při říčce Salašce na Velehradě měly stávat dvě tvrze. Po Horním Hrádku se dochovalo valové opevnění. Lokalita byla zevrubně zkoumána v r. 1940, kdy se potvrdil středověký původ. Význam opevnění však není zcela jasný a čeká stále na řádný archeologický průzkum.

Stavba kostela, semináře a gymnázia započala v roce 1654. V r. 1681 poničil rozestavěné budovy požár a v roce 1695 výbuch nedaleké Červené věže. V roce 1737 byla stavba dokončena. Roku 1776 objekty převzala armáda, která zde sídlila do roku 1945. Dnes zde sídlí Slovácké centrum kultury a tradic.

Lesní kaple napodobující lurdskou jeskyni byla postavena u pramene pitné vody v roce 1907. Ke stému výročí založení bylo v roce 2007 okolí kolem kaple upraveno a byla zde sloužena mše svatá.

Manýristická centrální kaple na vrcholu kopce Modla v sousedství hradu Buchlov. Sloužila jako pohřebiště jeho majitelů v 17.–20. století.

Kaple byla postavena r. 1747. Ve stavbě nezvyklého typu je sousoší Křtu Krista v nadživotní velikosti. Peníze na stavbu údajně odkázal měšťan Jan Tomaštík, který zde nalezl poklad. Sochařská práce se připisuje Ondřeji Zahnerovi z Olomouce. R. 1999 byla kaple zrekonstruována (sochař V. Martinák).

Pozdně románská polygonální kaple pravděpodobně z prvé poloviny 13. stol. Vystavěna z kamene z nedalekého zaniklého paláce velkomoravského velmože. Později v ní byla kostnice sloužící k uložení kostí ze zrušeného hřbitova u sv. Víta. Dnes je užívána jako zvonice, jsou v ní zvony z roku 1672 a 1838.

Polygonální kaple sv. Jana Nepomuckého byla postavena roku 1715. Oltářní obraz světce je dílem Ignáce Viktorina Raaba z 2. poloviny 18. stol.