Turistické cíle v okolí obce Kunovice

Panský velkostatek Lichtenštejnů vznikl na přelomu 17. a 18. století. Později byl několikrát upraven, zejména koncem 19. a v 1. polovině 20. století, kdy došlo k demolici jižní části dvora. V r. 2018 bylo kvůli vysokým nákladům na záchranu areálu rozhodnuto o demolici většiny zbývajících budov.

Dobře dochované terénní pozůstatky sídla na pomezí hradu a tvrze při zaniklé vsi prvně uváděné v r. 1350 jako majetek Herborta z Podhradí. V r. 1464 se uvádí tvrz jako pustá, ale patrně byla ještě utilitárně využívána. V r. 1501 bylo pusté již celé Podhradí.

Původně barokní zámek z let 1689-99 přestavěn z původní tvrze asi z 16. stol. V r.1739 za biskupa Jakuba Arnošta upraven a vybudován park a kostel, který se zámkem tvoří celistvý komplex. Od r. 1804 majiteli Šternberkové, kteří zde sídlili do konfiskace r. 1945. Dnes domov důchodců.

Pozdně klasicistní výklenková zděná kaple malých rozměrů na obdélném půdorysu v areálu zámeckého objektu. Z 2. poloviny 18. století, zasvěcena sv. Janu Nepomuckému. Doklad komponování zámeckého parku za majitele hraběte Františka Antonína Magnise. Památkově chráněná.

Soustava dvou novodobých rybníků na jihozápadním okraji městyse.

Poutní a exerciční dům Stojanov vznikl v l. 1922-1924 přebudováním rozsáhlé budovy pivovaru postavené cisterciáky v r. 1733. Plány na přestavbu zhotovili stavitelé B. Vodička a J. Juránek. Po r. 1948 budova sloužila jako ústav sociální péče pro mládež. Od r. 1992 opět plní svůj původní účel.

Mlýn je zmiňován již roku 1543. Původně vodní mlýn, poté přebudován na parní a v prvé třetině 20. století na elektrický pohon. V interiéru se kompletně dochovalo technologické zařízení ze 30. let 20. století. Ke svému původnímu účelu mlýn sloužil až do roku 1975, dnes je zde expozice mlynářství.

Radnice vznikla barokní přestavbou staršího původně pozdně gotického šlechtického domu. Složitou přestavbu v letech 1703-1715 provedl asi Michal Kravaň a jeho syn Pavel. Důležité rekonstrukce proběhly v r. 1930 a na přelomu 80. a 90. let 20. století. Dnes kulturní památka.

Hradisko chráněné valem, oválného půdorysu o délce asi 800 m a šířce cca 100 m na hřebenu mezi dvěma nejvyššími vrcholky Chřibů, Brdo a Malé Brdo, bylo osídleno v době halštatské, v období slezské fáze kultury lužických popelnicovych polí v pozdní době bronzové a v raném středověku.

Netradiční turistická rozhledna v podobě dvou do sebe zaklesnutých sedmiček vznikla r. 2015 nad obcí Salaš v sousedství Velehradu. Postavena nákladem soukromého investora v letech 2014-2015. Vyhlídková plošina ve výši 20 m volně přístupná po 112 schodech.

Terénní pozůstatky se nacházejí na ostrožně téměř čtvercového tvaru o straně asi 30 m. Tvrz snad ze 13. stol. je písemně potvrzena roku 1406 za Oneše ze Šarov. Ve druhé polovině 16. stol. zpustla.

Sekvojovec obrovský ve vsi Chabaně v jihovýchodních Chřibech, poslední ze tří dovezených jedinců. Výška asi 40 m, staří 270 let. V roce 1972 zasažen bleskem. V blízkosti sazenice z jeho semen.