Turistické cíle v okolí obce Vesce

Barokní sloup z roku 1716 od Štěpána Pagana. Je ozdoben trojicí soch – sv. Rocha, sv. Šebestiána a sv. Karla Boromejského. Sousoší Nejsvětější Trojice stojí na třech sloupech s kompozitními hlavicemi. Sloup prošel zásadní opravou v roce 1898, při které byly původní sochy nahrazeny kopiemi.

Část umělecky zdařilého barokního sousoší z roku 1735, osazena druhotně na masivním kvádrovém podstavci s nečitelným šestiřádkovým latinským nápisem. Podstavec i socha Jezulátka nestojí na původním místě, k faře byly přeneseny. Socha je památkově chráněna v rámci ochrany areálu kostela od r. 1958.

Sochu Panny Marie z roku 1746 vytvořil přední sochař moravského baroka Jiří Antonín Heinz, který závěrečnou etapu své tvorby spojil se Znojmem, kde také roku 1759 zemřel. Socha patří do souboru plenérových plastik, které Heinz v okolí Znojma vytvořil pro jezuity. Památkově chráněná je od roku 1958.

Kvalitní barokní socha u nás nepříliš zpodobňované sicilské světice, panny a mučednice sv. Agáty (Háty), vytvořená před r. 1728 na zakázku znojemských jezuitů. Do prostoru před kostelem byla umístěna druhotně, dnes stojí na mladším hranolovém podstavci. Památkově chráněná je od května 1958.

Anonymní dílo z prvé poloviny 18. století. Socha patří do souboru 6 barokních skulptur, které v Hrotovicích vznikly za Rodenů z Hirzenau na Hagendorfě. Stojí v ostrůvku zeleně uprostřed polí, v místech kde vedla stará cesta do Račic.

Sochu sv. Jana Nepomuckého nechala zhotovit Marie Anna hraběnka z Althannu v roce 1731. Roku 2016 byla památkově chráněná socha zrestaurována.

Barokní socha sv. Šebestiána z 1. poloviny 18. století od neznámého autora. Je možné, že její vznik souvisí s činností barokních sochařů v nedalekých Hrotovicích. Račická plastika zobrazuje světce v jeho typické póze, uvázaného u sloupu a probodaného šípy.

Špitál s kaplí nechal v letech 1671-1672 postavit hofmistr Jana Antonína z Questenberka, Jan Kreutz. Autorem raně barokní budovy byl Jan Křtitel Erna, významný brněnský barokní stavitel. Na špitál navazuje kaple na oktagonálním půdorysu, završená kopulí s lucernou. Sídlí zde kulturní centrum a TIC.

Tvrz se uvádí v letech 1582-1638, přičemž jejími staviteli byli Koňasové z Vydří. Jako pustá se uvádí v roce 1589. Dnes je jejím nástupcem zrekonstruovaná budova bývalého JZD.

Secesní synagoga v Moravských Budějovicích stála v letech 1910-1977. Dnes na jejím místě stojí část autobusového nádraží.

Raně barokní sýpku dal roku 1642 vybudovat majitel jaroměřického panství Gerhard z Questenberka. Používána byla Ústřední vojenskou zásobárnou. Východní křídlo dobudoval Jan Antonín z Questenberka v roce 1648. Dnes budova je v soukromých rukou a stále slouží jako součást hospodářského areálu.

Kamenná rozhledna o výšce 10 m byla postavena r. 1801 v podobě romantické umělé zříceniny hradu jako součást zámeckého anglického parku, který dal založit kolem r. 1800 hrabě Eduard Collalto (arch. Anton Ortner). Po zkonfiskování majetku Collaltů r. 1946 rozhledna zchátrala. Nejstarší rozhledna ČR.