Turistické cíle v okolí obce Vesce

nebo vyberte

Vesce

Vysočina,  Třebíč  (TR)
Nalezeno celkem 167 záznamů, 7 / 14 stran, vyhledáno za 0.71 sec
 kostel sv. Martina
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Budkov
Barokní kostel z první poloviny 18. stol. s hrobkou Berchtoldů, postavený na místě staršího předchůdce. Na schodišti sochy sv. Jana Nepomuckého a Jana Sarkandera, věž nese dva zvony. V blízkosti hřbitov a dvě kaple.
 kostel sv. Michaela archanděla
578.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Želetava
Kostel je již roku 1303 uváděn jako farní. Stavba kostela sv. Archanděla Michaela je v jádru gotická. Vždy po požáru, který kostel postihl v letech 1677, 1760 a 1842 byl kostel přestavěn. Při přestavbě roku1760 získal kostel částečně barokní podobu.
 kostel sv. Václava
426.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Bítov
Dominantu nové obce Bítov, postavené v pol. 30. let 20. stol. náhradou za městečko, zatopené Vranovskou přehradou, tvoří kostel na jižní straně náměstí. Vnitřní vybavení přeneseno z původního kostela, zbytečně zbořeného až roku 1954.
 kostel sv. Václava
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, není známo, Vysočina, Račice
Raně gotický kostel z 2. pol. 13. stol. má plochostropou loď a presbytář zaklenutý žebrovou klenbou. V kostele jsou 2 oltáře, obraz sv. Petra a Pavla z r. 1888 od Jindřicha Poláška z Brna. Na hlavním oltáři je obraz od malíře Mesmera. Zvon „Václav“ ve věži je z r. 1491.
 kostel sv. Václava
540.0 m. n.m.
kaple sv. Václava
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Štěpkov
Středověká románská rotunda asi z přelomu 12.-13. století ohrazená zdí, jež plnila i ochrannou funkci. V 17.-18. století byla stavba barokně upravena.
 kostel sv. Vavřince
435.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Korolupy
Kostel sv. Vavřince je pozdně barokní stavba z konce 18. století, k níž byla r. 1853 přistavěna sakristie. Opravován byl začátkem 21. století. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 též chráněná kulturní památka.
 kostel sv. Vavřince
319.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Plenkovice
Kostel sv. Vavřince v Plenkovicích je raně gotického původu, což dosvědčuje jeho jádro. Nyní v barokní podobě ze 17. století. Farní kostel s pravidelnými bohoslužbami je zároveň od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.
 Kravsko
331.0 m. n.m.
u Znojma
zámek, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj
V pol.18.st. na místě, kde kdysi stávala tvrz, vystavěna rezidence pro louckého opata, v letech 1789-96 přestavěná na barokní zámek. V letech 1948-68 sloužil jako škola. R.1984 přestavěn na rekreační a školící středisko a poč.21.st. změněn na hotel.
 Krhov
u Hrotovic
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Krhov
Tvrz pravděpodobně založil po zániku hradu Holoubek (1440–1446 ) Beneš z Krhova. V roce 1759, za Františka Rodena z Hirzenau a Hagendorfu proběhla pozdně barokní přestavba. Panství bylo i se zámkem navráceno rodině Odehnalů a začaly opravy.
 kříž strážmistra Vladimíra Zásměty
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Vranovská Ves
Poté, co vstoupila v platnost Mnichovská dohoda, došlo k úpravám čs. hranice. U Vranovské Vsi byl k jejímu střežení vyčleněn oddíl SOS pod velením štábního strážmistra četnictva Vladimíra Zásměty. Ten zde byl zastřelen německým vojákem.
 Krnčice
440.0 m. n.m.
Krnschitz
zámek, přestavěno, nepřístupno, Vysočina, Krnčice
V roce 1664 se v Krnčičích uvádí dvůr s "panským" domem, jehož přestavbou po roce 1718 vznikl zámek, jenž byl hlavním sídlem tehdejšího majitele Krnčic Františka Josefa z Ostašova. V roce 1753 připadá zámek majiteli panství Moravské Budějovice Františku Václavu Wallisovi, jehož rodu patřil až do roku 1945.
 Kyprův mlýn
500.0 m. n.m.
mlýn - vodní, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Knínice
Mlýn je prvně doložen na 1. vojenském mapování z let 1764-68. V r. 1839 mlýn postihl požár, po kterém jej Johann a Johanna Lodes obnovili. V r. 1930 vlastnil mlýn Vojtěch Zadražil. Dnes slouží jako ekofarma s ubytovacím zařízením.