Turistické cíle v okolí obce Horní Lhotice

V jádru pozdně renesanční čtyřkřídlý zámek vznikl na místě renesančně přestavěné středověké tvrz na počátku 17. století. Barokně upraven na počátku 18. století za Rodenů z Hirzenau a Hagendorfu snad architektem Mořicem Grimmem. Dnes zámek patří obci a slouží jejím účelům.

Nepřístupná gotická tvrz přestavěná na zámek. Tvrz ze 14. st., ve 2. pol. 16. st. přestavěna na renes. zámek. Po připojení k Mor. Krumlovu (1598) ztrácí význam, od 19. st. byty, kanceláře. Čtyřkřídlý zámek s arkádovým nádvořím prochází rekonstrukcí.

Zaniklý hrad zmiňován v l. 1308-1453. Dříve mylně umisťován do prostor domu pánů z Lipé. Dnes se předpokládá, že stával v místech za farou na náměstí. Po zániku asi využit k hospodářským účelům, později zbourán. Dochovány možné artefakty ve zdivu stodoly. Místo čeká na řádný archeologický průzkum.

Postaven v letech 1868–1870 jako součást stavby železnice z Vídně do Brna. Byl prvním celoželezným mostem v Rakousku-Uhersku. Pro podobnost mezi viaduktem a Eiffelovkou byl nazýván též „Eiffelův most“. Dodnes se dochovalo jen jeho torzo.

Zbytky renesanční tvrze postavené v polovině 16. století rytíři Jesenickými z Janovic. Po připojení k Náměšti r. 1629 sloužila hospodářským účelům, později byla opuštěna a z větší části zanikla.

Nepatrné zbytky tvrziště, pozůstatek tvrze pánů z Kralic, doložena r. 1368. R. 1398 ji získali páni z Otradic a tvrz ztratila svůj význam. R. 1418 je uváděna jako pustá.

Upravená dvoukřídlá patrová budova tvrze ze 14. st., přestavěné renesančně Březnickými z Náchoda v 16. st. Později součástí hospodářského dvora, dnes fara. Dochován zazděný portál brány a renesanční okna.

Renesanční kaple z r. 1560 původně obklopená hřbitovem. Věž přistavěna r. 1838. Do lodi zasazeny barokní náhrobky. Na rozhraní 16. a 17. století zde působili němečtí kazatelé ze sboru švýcarských bratří.

Barokní kaple, vybudovaná r. 1691 Jiřím Hausperským z Fanalu. Čtyřapsidová centrála má v interiéru trojúhelníkový půdorys, zaklenuta je kupolí s lucernou. Pod kaplí krypta. Poškozena byla dělostřeleckým zásahem během bojů o Rosice roku 1945.

Drobná barokní stavba v areálu letní rezidence rajhradských proboštů připomínající románskou rotundu – k válcové lodi s lucernou přiléhají předsíň a kněžiště. Postavena roku 1774 proboštem Otmarem Konrádem podle projektu Matyáše Jednušky.

Klasicistní kaple sv. Anny s pozdně barokními prvky je hodnotným příkladem pololidové architektury z 19. století. Postavena před r. 1826, později rozšířena o věž. Od r. 1958 je památkově chráněna. U kapličky stojí kamenný kříž z r. 1964.

Pseudorománská kaple z roku 1888. První kaple v Zakřanech byla dřevěná. Tu r. 1856 nahradila kaple zděná. Při přístavbě školy byla kaple poškozena a musela být r. 1888 zbořena. Ve stejném roce byla nahrazena současnou kaplí. Ve věži jsou zvony z roku 1969 – větší Cyril a Metoděj a menší Maria.